Mezi Karlovým náměstím, Resslovou ulicí a ulicemi Na Zderaze a Na Zbořenci je velký areál Českého vysokého učení technického. Vysoká škola působí v místech kdysi důležitého pražského kláštera, který spravovali křižovníci s červeným křížem – tedy strážci Božího hrobce řečení božehrobci. Klášteru ještě na začátku 20. století dominoval velký kostel svatých Petra a Pavla.

Podívejte se na reportáž vytvořenou ve spolupráci s projektem badatele.net

Tento kostel musel ustoupit vysokému učení. V roce 1904 byl zbořen. Z kostela zůstala jen kaple Božího hrobu, která se přimykala k severní stěně chrámu. Podle svědectví Jana Heraina z roku 1901 se z kostela vchází se malou předsíní do kaple Božího hrobu, nízké a šeré klenuté kobky, jež představovala druhdy Boží hrob Spasitelův, v němž ve tvarech a velikosti napodoben byl hrob Kristův v Jeruzalémě, zřízený ve středověku od křížáků…“ Tato kaple v areálu stále stojí. Z kostela ještě zůstal malý kousek opěrné zdí. Jinak z jedné z dominant Nového Města nezůstalo nic.

Kaple Boží hrobu v areálu ČVUT v ulici Na Zbořenci. Kdysi přimykala ke kostelu svatých Petra a Pavla, který byl na začátku 20. století zbořen. – Foto: David Černý

Zderaz a mohutná Břežská skála.

Místní název Zderaz se odvozuje od Zderada družiníka krále Vratislava. Podle Václava Hájka z Libočan byl pochován v kapli svatého Petra a Pavla, kterou měl založit snad už roku 899 kníže Bořivoj. Na sklonku 12. století byl v těchto místech založen zderazský klášter křížovníků strážců Božího hrobu. Připomínkou zaniklé osady jsou dva kostely svatého Václava a svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici a kaple Božího hrobu v areálu ČVUT na Zbořenci.  Celá osada Zderaz stála na Břežské skále, která se vypínala 20 metrů nad hladinou Vltavy.  Její mohutnost se rovnala skoro skále vyšehradské. Od severu k jihu se kolem kostela svatého Václava procházelo takzvanou Psí ulicí, které si říkalo i svatováclavská. Druhé cestě dál k jihu od kostela se říkalo Kočičí ulice. Obě cesty byly součástí staré via regia publica tedy veřejné královské cesty, která spojovala Pražský hrad s Vyšehradem.

Skála byla odtěžena v rámci asanace v roce 1905. Důkazem její existence je nezvyklé umístění kostela svatého Václava v Resslově ulici, který se jakoby vznáší ve výšinách. Kostel stojí totiž na torzu skály, která byla všude okolo odtěžena.