Mystéria Prahy

Plahočíme se po městě, jehož historie sahá do tak dávné doby, že se můžeme jen dohadovat, kdy vlastně vzniklo.  Obcházíme místa, stavby a výtvarná díla, která se nám snaží říci, že starobylé stavby ve městě nestojí na svých místech ve zdánlivém chaosu, ale jsou přesně tam, kde mají být. Pojďme se podívat na některá z nich.

banner 1

1. Numerologie Karlova mostu

Karlův most kolem roku 1606 - Nakreslil Filip Dan Ven Bosche
Karlův most kolem roku 1606 – Nakreslil Filip Dan Ven Bosche

První most byl v Praze už před více jak tisíci lety. Víme, že po jakémsi dřevěném mostě v roce 935 převezli tělo zavražděného knížete Václava (pozdějšího svatého Václava) do Prahy. Ostatně cesta, po které se pohřební průvod ubíral, je v podstatě zachována dodnes. Byla lemována 44 kaplemi, z nichž 29 ještě stojí.  Mezi jednotlivými kapličkami byla vzdálenost přibližně 500 metrů, což odpovídá délce Karlova mostu, který je dlouhý 515,76, široký 9,5 metrů. Pět těchto kapliček najdete třeba ve Vinoři, pár jich stojí i ve Kbelích. Karel IV. byl hluboce věřícím člověkem, ale také velkým mystikem. O dni, kdy bude položen základní kámen mostu, tak rozhodli astrologové. Stanovili, že nepříznivějším okamžikem bude 9. červenec roku 1357, o páté hodině a jedenatřicáté minutě. V tomto datu a hodině se nachází palindromická (tedy čitelná zepředu i odzadu se stejným významem) řada lichých čísel, kterážto měla ochránit most před zbořením povodní a dalšími útoky zlých mocností.

          9
       7 /\ 7
      5 /   \ 5
    3 /      \ 3
   1 /         \ 1

A považte, že všechny v té době známe planety, kromě Marsu jakožto planety zmaru a války, byly v nejlepší možné poloze, totiž viditelné nad obzorem. Chránit most měla i skutečnost, že všechny planety kromě Marsu a Měsíce se nacházely ve vodních znameních Raka nebo Ryb. A navíc Slunce zrovna bylo v ascendentu znamení Lva, tedy heraldického symbolu Království českého. A protože i nepříznivý vliv Saturnu byl potlačen postavením Slunce nemohlo být z hlediska astrologického zvoleno lepší datum. I tak most všem povodním neodolal, ale na druhou stranu stojí na rozdíl třeba od toho Juditinýho mostu dodnes.

2. Čtyři sféry Staroměstské mostecké věže

Čtyři sféty Staroměstké mostecké věže - Foto: Marek Nahodil
Čtyři sféry Staroměstské mostecké věže – Foto: Marek Nahodil

Opravdovým monumentem pražských mystérii je Staroměstská mostecká věž, která chrání vstup na Karlův most z pravého břehu. Je často považována za jednu z nejúžasnějších civilních gotických staveb na světě. Postavil ji Petr Parléř, stavitel svatovítské katedrály. Proto také klenba, která podpírá průjezd pod věží je předstupněm vysoké svatovítské klenby.

bannereshop

Při pohledu na věž z Křížovnického náměstí můžeme spatřit  čtyři sféry. Každá odpovídá jednomu živlu, tak jak je definoval Aristoteles – tedy ohni, vzduchu, vodě a zemi.

Zcela nahoře je sféra hvězdná, svázaná s živlem ohně

Najdeme tam sochy patronů českého království – sv. Vojtěcha a sv. Zikmunda. Na nejvyšším ochozu věže je pak osmačtyřicet trojlistů, tedy počet v té době známých souhvězdí.

Níže je sféra sluneční, spojená se vzdušným živlem

V tomto patře sedí Karel IV. a jeho syna Václava IV. Po stranách soch obou panovníků jsou znaky Starého Města pražského a Markrabství moravského. Uprostřed, mezi oběma panovníky je pak socha patrona mostu svatého Víta. V tomto patře najdeme i erby  Svaté říše římské a Království českého. Nad svatým Vítem je umístěn znak plamenné Svatováclavské orlice, tedy znaku Přemyslovců. Na kamenné konzoli tu vyčnívá plastika lva, který má ale jen jeden ocas. Nejde tedy o lva českého, ale lucemburského. Jedinkrát v roce, v pravé poledne v době letního slunovratu, se stín lva dotkne erbu s orlicí, aby tak spojil znaky starého českého královského rodu Přemyslovců s novým českým královským rodem Lucemburků. Tedy rodů, ze kterých pocházel Karel IV.

Pod ní v úrovni oblouku brány je sféra lunární, spojená s vodním živlem

Přízemí věže dominuje brána s gotickými oblouky. Je zdobeno freskami Veraikonu tedy otiskem Kristovy tváře s anděly, obrazem lazebnice, emblémy ledňáčka ve věníku tedy symbolem Václava IV. a nad obloukem pásem znaků zemí Koruny české a Měst pražských.

Nejníže leží sféra pozemská, odpovídající živlu země;

Zde najdeme kratochvíle přízemní, které však k životu samozřejmě patří. Ve výšce asi dvou metrů na levé straně věže je nenápadné sousoší, na kterém klečící mnich jehož ruka zcela nepochybně vjíždí pod sukni jeptišky.

Důležitou ochranou věže jsou i magické nápisy, které byly objeveny nahoře pod střechou věže. Dají se číst zepředu i pozpátku a nemají mezery mezi slovy. V nápisech je ukryta formule chránící stavbu. Rarach, který by je chtěl začít číst se chytne do nekonečné smyčky, unaví se a nechá věž i most na pokoji.

SIGNATESIGNATEMEREMETANGISETANGIS
Signate, signate, mere me tangis et angis
(Na vědomí tobě znamení, poskvrníš-li mě dotykem, budeš zardoušen)
(Ukazuj se jako znamení (na obloze), marně se mne dotýkáš a po mně toužíš)

ROMATIBISUSBITOMOTIBUSIBITAMOR
Roma, tibi subito motibus ibit amor
(Říme, tobě náhle převraty bude obětována láska)
(Říme, skrze pohyby (hvězd) náhle přijde k tobě láska)

3. Když slunce zapadá do chrámu svatého Víta

Foto: David Černý
Foto: David Černý

Když se o slunovratu 21. června díváte na Pražský hrad projde Slunce lucernou velké barokní věže, poté malou gotickou věží a zapadne za bazilikou svatého Jiří. Je zde ještě silnější mystický symbol. Díváme-li se tento den z vrcholu věže zapadne Slunce přímo do míst, kde je pohřben svatý Václav. Celý slunovratový výjev také podtrhuje jméno rodu císaře Karla IV. totiž Lucem (světlo) burk (hrad)    Podle některých výkladů zapadá o dni letního slunovratu Slunce za katedrálou v místě, kde se nachází ve Svatováclavské kapli hrob svatého Václava, patrona a věčného vládce království.

Až půjdete pod obloukem věže, pohlédněte nahoru. Uprostřed klenby je kamenná královská koruna, která symbolizuje to, že český král byl korunován z Boží vůle.

4. Magický střed města – rotunda Nalezení svatého Kříže

Rotunda svatého Kříže na Starém Městě pražském - (Foto: Eugen Kukla)
Rotunda svatého Kříže na Starém Městě pražském – (Foto: Eugen Kukla)

Tato rotunda, která byla zachráněna před zbourání v 19. století umělci včele s malířem Josefem Mánesem, je opravdovým středem symbolického kříže.  Jedno rameno kříže spojuje  katedrálu svatého Víta a rotundu svatého Longina, která stojí nedaleko kostela svatého Štěpána ve Štěpánské ulici na Novém městě. Tuto osu protíná v místě rotundy druhá přímka spojující kostel  sv.Klimenta na Starém Městě a dnes již zbouraného kostela sv. Filipa a Jakuba na smíchovském Arbesově náměstí. Vzdálenost dvojic kostelů je stejná a jejich strany tak tvoří kříž s rameny měřícími 2400 metrů.

Starý pražský kříž je tvořený chrámem svatého Víta, rotundou svatého Longina, už neexistujícím kostelem svatého Filipa a Jakuba na Smíchově, kostelem svatého Klimenta v Petrské čtvrti. Ramena kříže se protínají v symbolickém srdci města v rotundě svatého Kříže na Starém Městě - Mapa: Google.com
Starý pražský kříž je tvořený chrámem svatého Víta, rotundou svatého Longina, už neexistujícím kostelem svatého Filipa a Jakuba na Smíchově, kostelem svatého Klimenta v Petrské čtvrti. Ramena kříže se protínají v symbolickém srdci města v rotundě svatého Kříže na Starém Městě – Mapa: Google.com

Navíc azimut spojnice chrámu svatého Víta, rotundy Nalezení svatého kříže až k rotundě svatého Longina odpovídá směru, kde o letním slunovratu vychází slunce. Vše nasvědčuje tomu, že právě tato zapomenutá rotunda je tím místem, ze kterého vycházela koncepce budování staré Prahy. Rotunda stojí na místě rybníka, do kterého byla vhozena ukřižovaná dívka, která přijala křesťanství proti vůli svých rodičů.

5. Další kostelní kříž na Novém městě pražském

Na dalším detailu jsou zachyceny zejména smíchovské mlýny. Na protější straně Vltavy se rozprostírá Karlovo náměstí a klášter Emauzy.
Vedle Karlova náměstí se týčí kostel Panny Marie Na Slovanech (Emauzy) jen z vrcholů kříže Nového Jeruzaléma

Nové město pražské se do toho Starého liší tím, že jde o cílený urbanismus. Tedy Karel IV. toto město koncipoval jako sídelní místo římského císaře a symbolika postavení jednotlivých staveb se promítá i tam. Pět novoměstských kostelů založených císařem také tvoří pravidelný kříž. Rameno vedoucí od severu k jihu vede od kostela svaté Kateřiny k chrámu Zvěstování Panny Marie Na slupi a západo-východní úsečka je položena mezi kostely Panny Marie a svatého Karla Velikého a Emauzský klášter na Slovanech. Ramena se protínají v kostele svatého Apolináře.

Projekt Nového Jeruzaléma, tedy nového centra světa spustli císař Karel IV. Vybudování Nového Města bylo řízeným urbanismem. Proto i kostely byly vystavěny podle předem daného plánu. Ramena kříže tvoří Emauzy, kostel svatého Karla Velikého na Karlově, kostel svaté Kateřiny, kostel Panny Marie Na Slupi. Ramena kříže se protínají v kostele svatého Apolináře. - Mapa: Google.com
Projekt Nového Jeruzaléma, tedy nového centra světa spustli císař Karel IV. Vybudování Nového Města bylo řízeným urbanismem. Proto i kostely byly vystavěny podle předem daného plánu. Ramena kříže tvoří Emauzy, kostel svatého Karla Velikého na Karlově, kostel svaté Kateřiny, kostel Panny Marie Na Slupi. Ramena kříže se protínají v kostele svatého Apolináře. – Mapa: Google.com

 

6. Šest náměstí v přímkách rovnoramenného trojúhelníku

Senovážnému náměstí dominuje Jindřišská věž - Foto: Michal Fic
Senovážnému náměstí dominuje Jindřišská věž – Foto: Michal Fic

Uspořádání hlavních náměstí v Praze v sobě také, ač to na první pohled nevypadá, nese řád. Rozložení těchto míst setkání je samozřejmě také prací Karla IV. Když se podívám na jejich polohu, zjistíme, že leží na zvláštním rovnoramenném trojúhelníku, který propojuje hned šest důležitých náměstí. Osu tohoto trojúhelníku tvoří Václavské náměstí, které míří do srdce Prahy tedy na Velký trh neboli Staroměstské náměstí. Když v Polovině Václaváku vytneme kolmici, tak se dostaneme ve stejných vzdálenostech na další dvě důležitá novoměstská náměstí tedy Karlovo a Senovážné. A teď považte, když tato z těchto dvou náměstí vytneme osy směrem ke Staromáku, projdou dalšími dvěma důležitými pražskými trhy – tedy Uhelným a Ovocným.

Rovnoramenný trojúhelník s osou tvořenou Václavským náměstím protíná pět nejdůležitějších pražských středověkých náměstí: Staroměstské, Karlovo, Senovážné a Ovocný a Uhelný trh. - Mapa: Google
Rovnoramenný trojúhelník s osou tvořenou Václavským náměstím protíná pět nejdůležitějších pražských středověkých náměstí: Staroměstské, Karlovo, Senovážné a Ovocný a Uhelný trh. – Mapa: Google

7. Zlatý řez v centru Nového Jeruzaléma

Na svou dobu velkolepý urbanistický projekt dostal do vínku tři velká náměstí. Koňský trh (Václavské náměstí), Dobytčí trh (Karlovo náměstí a Senný trh (Senovážné náměstí). Tato náměstí byla v plánech propojena dnešní Vodičkovou a Jindřišskou ulicí. Karel IV. měl dispozici nového města promyšlenou do nejmenších detailů. Budoval Nový Jeruzalém a do tohoto plánu samozřejmě zapadal i nový kostel svatých Jindřicha a Kunhuty. Propojíme-li totiž Jindřišskou zvonici na Senovážném náměstí s Novoměstskou radnicí na Karlově náměstí, tak spojnice rozdělí Václavské náměstí v mytickém zlatém řezu tedy v poměru 0.62, podle kterého tvořili malíři, architekti středověku a podle kterého je uspořádáno mnoho přírodních jevů. Jindřišská zvonice a kostel se staly jedním z důležitých bodů Karlova záměru vybudovat na Vltavě centrum světa v harmonickém souznění.

Článek byl napsán pro CityBee v roce 2013.