Archeologové na pražském Vyšehradě odkryli základy jednoho z největších kostelů střední Evropy a pravděpodobně nejstaršího kostela na Vyšehradě. Zajímavém na něm je, že jeho konstrukce dosvědčuje inspirace Byzancí. Kostel byl postaveny v druhém polovině 10. století nebo v první polovině století jedenáctého.

Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP, který měl jižpříležitost odhalené základy kostela vidět na vlastní oči, říká: „Není to jenom překvapení, ale i jeden z velkých archeologických objevů dnešní doby a téžvýzva pro historiky a badatele, abychom více naslouchali tak zvaným legendám.“

Vyšehrad. Půdorysná rekonstrukce předrománského kostela. Červeně vyznačeny nalezené úseky zdiva. Autor L. Varadzin. Archeologický ústav AV ČR Praha
Vyšehrad. Půdorysná rekonstrukce předrománského kostela. Červeně vyznačeny nalezené úseky zdiva. Autor L. Varadzin. Archeologický ústav AV ČR Praha

Části základů stavby se nacházejí přibližně v prostoru baziliky sv. Vavřince a jsou datovány do 2. poloviny 10. až 1. poloviny 11. století. Kostel byl vystavěn na, v tehdejších Čechách neobvyklém, půdorysučtverce se třemi apsidami (tzv. trikoncha), a jeho předloha tak s největší pravděpodobností pochází z byzantského prostředí. Stavba byla významná také svou velikostí. Její rozměry překonávají někdejší hlavní český chrám –biskupskou rotundu sv. Víta na Pražském hradě.Nález může změnit také poznatky o cyrilometodějské tradici na území Čech a Moravy a počátcích Vyšehradu. Archeologové se domnívají, že stavitel by mohl pocházet z byzantského prostředí nebo z prostředí s tímto typem staveb obeznámeným.

Vyšehrad. Oblouk jižní apsidy předrománského kostela nalezený pod základy baziliky sv. Vavřince. Pohled od jihovýchodu. Foto L. Varadzi, Archeologický ústav AV ČR
Vyšehrad. Oblouk jižní apsidy předrománského kostela nalezený pod základy baziliky sv. Vavřince. Pohled od jihovýchodu. Foto L. Varadzi, Archeologický ústav AV ČR

„Stavba byla vystavěna na v tehdejších Čechách neobvyklém půdorysu čtverce se třemi apsidami (tzv. trikoncha) a na základě terénního výzkumu ji můžeme datovat do období 2. poloviny 10. století až do 1. poloviny 11. století. Stavební předlohy mohou pocházet dokonce až z byzantského prostředí. Celkové vyhodnocení původní podoby stavební struktury je však otázkou navazujícího dlouhodobého zpracování dat z terénního výzkumu.“, píše se na stránkách Archeologického ústavu AV ČR Praha.

Archeologický nález je vyvrcholením několikaletého úsilí pracovníků Archeologického ústavu AV ČR Praha. Na jeho realizaci se finančně podíleli Magistrát hlavního města Prahy, královská kolegiátní kapitula na Vyšehradě, Archeologický ústav AV ČR Praha, v.v.i. a Pražský archeologický fond. (www.arup.cas.cz, Aleš Pištora)