Až do roku 1872 stávala na Václavském náměstí jiná socha českého světce. V roce 1662 ji pro Nové Město pražské vytvořil J. J. Bendl. Stála v místech křížení náměstí s Vodičkovou a Jindřišskou ulicí. Dnes ji najdeme na Vyšehradě. Sbírku na novou sochu vypsali Vinohradští.
Tady byste tramvaj nečekali. Podívejte se, kudy jezdily tramvaje
Sochu vytvořil sochař Josef Václav Myslbek. Zvítězil v soutěži. Ačkoliv v prvním kole nebyla udělena první cena a druhá cena byla rozdělena mezi Myslbeka a Bohuslava Schnircha autora slavných trig (antických trojspřeží) na Národním divadle. Po úpravách byl nakonec vybrán návrh Myslbekův a sousoší bylo ještě doplněno o sochy svatých Ludmily, Prokopa, Vojtěcha a blahoslavené Anežky (dnes už také svaté).
PRAŽSKÁ SVĚTOVÁ RARITA: Dům U Černé Matky Boží
Obličeje jednotlivých postav Myslbek vysochal podle reálných lidí. Svatý Prokop má podobu samotného autora, obličej svatého Vojtěcha je podobiznou arcibiskupa Františka Schönborna. Předobrazem koně byl hřebec Ardo z Vojenského hřebčína na Panenské. Samotný svatý Václav nese podobu sochaře Antoše.
Socha sv. Václava je nejen urbanisticky významnou dominantou města – je také jeho přirozeným středem, který je oblíben nejen jeho obyvateli jako nejčastější místo setkání lidí, a to jak ryze soukromým (neformálně si dávají sraz pod ocasem, pod koněm), tak těm, která jsou určena k hromadným manifestacím nejrůznějšího druhu. V prostoru před sousoším probíhají často veřejné demonstrace nejrůznějších společenských a politických hnutí či aktivit. 28. října 1918 byla u pomníku v 11. hodin dopoledne vyhlášena První Československá republika.
