Než starý rok skončil, ještě nám nakrátko dopřál pohled na Prahu ozdobenou lehýnkým bělostným popraškem a prozářenou vzácným zimním sluncem.
Pod modrou oblohou se naše město zdálo ještě krásnější než jindy…
Po malostranských střechách tančily v rozmarné hře světel a stínů odlesky slunce.
U břevnovských benediktinů vládl obvyklý klid a mír, teď navíc umocněný bílou pokrývkou na zemi a kapkou červánků na nebi. Škoda, že ani jedno dlouho nevydrží…
Sníh zmizel. Nastal čas uvítat nový rok.
Vítání musí být velkolepé, jak se sluší!