Zábavní a sportovní park Eden byl otevřen v roce 1922. Atrakce byly umístěny mezi dnešní křižovatkou Vršovické třídy s ulicí Bělocerkevskou a železniční tratí, kolem „laguny“, v místech někdejšího rybníčku pod Bohdalcem. Podívejte se také nastránky o starých Vršovicích.
V Edenu byla velká vodní plocha zvaná Laguna, na které jezdily loďky a večer se hrálo divadlo. Uprostřed stálo Colosseum, ve kterém byla velká tančírna. Ke Colosseu vedlo dlouhé korzo lemované alejí a stánky s občerstvením.
Ale největší atrakcí byla obrovská horská dráha. Její délka dosahovala pěti kilometrů. Mezi obecenstvem byl také velmi oblíbený dlouhý a vysoký tobogán a čertovo kolo. Občas do Edenu zavítali černoši z Afriky. Semtam se nějaký Ital nechal vystřelit z kanonu.
Eden nepřežil hospodářskou krizi na počátku třicátých let. V roce 1935 byla demontována horská dráha. Park do války už jen živořil.
Fota: archiv Sřediska územního rozvoje ÚMČ Praha 10 a archiv obyvatel Prahy 10
Eden byl otevřen denně, konaly se zde koncerty, v centrálním Colosseu se tančilo, na laguně hrávalo divadlo a večer se pořádaly ohňostrojeNa poměrně velké laguně se dalo jezdit na loďkách, což hojně využívali milenci.. Večer se na laguně hrávalo divadlo
O Velikonocích 1930 přijel do Edenu Ital jménem Zacchini, který se nechal vystřelovat do vzduchu z velkého dělaNejvětší atrakcí byla ohromná horská dráha, která byla zprovozněna rok po otevření Edenu v roce 1923Vstupní bráně do zábavního parku Eden vévodila reklama na firmu Schicht vyrábějící oblíbené Schichtovo mýdlo s jelenemHorská dráha jak z amerického filmu. Její délka dosahovala pěti kilometrůNa laguně se hrávalo divadlo. Dráha směle soutěžila s vídeňskou horskou v PrátruV Edenu stál začarovaný zámek, obrovská horská dráha nebo cyklodromHorská dráha měřila v celkové délce dnes těžko uvěřitelných pět kilometrůKe Colosseu, kde byla velká tančírna, vedlo dlouhé korzo lemované alejí a stánky s občerstvenímStrašidelný zámek v rájiNad Lagunou se tyčila i věž dlouhého a velmi oblíbeného tobogánuLaguna a věž tobogánuUprostřed parku stálo Colosseum, kde se pořádaly tancovačky. K budově vedla velká promenáda lemovaná stromy a stánky s občerstvením. Pořádaly se tu karnevaly,tomboly,otáčely kolotoče, houpačky létaly do nebes a nechyběla ani barevná fontánaV roce 1930 zavítal do Edenu Ital Zacchini, který se nechal vystřelovat z kanonuV parku byla velká vodní hladina nazývaná Laguna, kterou bylo možné brázdit na loďkách. Na laguně se pořádaly i divadelní představeníV areálu byly houpačky, kolotoče a ve střelnicích předváděli své umění vojáci z nedalekých Vozatajských kasáren. V několika boudách se hrálo varieté a jiná cirkusová vystoupeníNa laguně se hrálo divadlo, večer se pořádaly ohňostrojeZeppelinův kolotočOblíbená byla i soutěž ve sportovním rybolovuV Colosseu byla velká tančírna a na ochozu se korzovaloV Edenu stál začarovaný zámek, obrovská horská dráha nebo cyklodromEden byl v těsné blízkosti dělnické nouzové kolonie domků, dřevěných bud i vagónů pod Bohdalcem, zvané Rafandaod, od níž byl zábavní park oddělen jen železniční tratí a seřazovacím nádražím, daleko sem nebylo ani z ještě rozsáhlejší kolonie na záběhlické straně Bohdalce, zvané Slatiny. Na západní straně sousedila s Edenem vršovická vozatajská kasárna a co by kamenem dohodil, byla na Míčánkách další vršovická kasárna, sídlo 28.pěšího plukuPořádaly se tu karnevaly,tomboly,otáčely kolotoče, houpačky létaly do nebes a nechyběla ani barevná fontánaNa prosperitu parku nakonec dolehla hospodářská krize, ubývalo návštěvníků, tržby klesaly. V roce 1935 byla zbourána horská dráha a některé další atrakce. Eden čekalo ještě několik let živoření a pak zánikEden a jeho okolí měly pověst nebezpečného místa, a tak vypravit se do něj z vnitřní Prahy bývalo spojováno s odvahou a lehkomyslnostíEden navštívili i černoši z Habeše, kteří postavili v parku napodobeninu domorodé vesnice a za drobnou úplatu předváděli užaslému obecenstvu domorodý životEden se rozkládal mezi dnešní křižovatkou vršovické třídy s ulicí Bělocerkevskou a železniční tratí, kolem „laguny“, v místech někdejšího rybníčku pod Bohdalcem. Za první republiky do něj, především v neděli, přicházely za rozptýlením hlavně lidové vrstvy. Zajít si se svým děvčetem za zábavou právě sem do Vršovic patřilo doslova k dobrému tónu
