Teprve 22. února 1904 byl Smíchov povýšen na město. V té době měl už 47 tisíc obyvatel. A součástí Prahy se Smíchov stal až zákonem o velké Praze 1. ledna 1922.
Výřez z veduty pocházejí z roku 1562. Je na ní už vidět právě dostavěná vodárenská věž. Na řece jsou patrné i mlýnyMalostranská vodárenská věž stojí na Smíchově jako jedna z mála původních budov dodnes u Jiráskovo mostu na Petržílkovském ostrově, 1606
Řídce obydlené místo se přimykalo ke hradbám Malé Strany se nejprve jmenovalo Zahrady. Dlouhá léta zde byly především zelené plochy sloužící k zemědělství. Až na Zlíchově naproti Vyšehradu se na kopci tyčil hrad Děvín, který dnes kromě terénních nerovností připomíná jen místní název.
Kostel sv. Filipa stál na místě dnešního Arbesova náměstí až do roku 1899, kdy byl zbořen. Dnes ho přípomíná název místní hospody U svatého Filipa a Jakuba, Obrázek zachycuje podobu kostela v roce 1606
Přímo u malostranských hradeb ležela osada Újezd, která zahrnovala i dnešní centrum Smíchova. Uprostřed osady byl kostel svatého Jakuba, který stával v místě dnešního Arbesova náměstí až do roku 1891. Dnes kostel připomíná už jen název místní hospody U svatého Filipa a Jakuba.
Takto vypadala křižovatka Anděl v r.1769
Proč je Smíchov vlastně Smíchov? Tady je několik možností:
Smíchov v roce 1685 byl zelenou oázou u Prahy. Dominatami byl kostel svatého Jakuba a Malostranská vodárenská věž.
1) Prý se pod Petřínem vysmívala bojovná Vlasta z dívčích válek poraženým přemyslovským bojovníkům.
Detail pohledu na Újezdskou bránu, která oddělovala Smíchov od Malé Strany na Sadelerově plánu 1606.
Klikněte na obrázek a obejdnávejte eskluzivní tričko z kolekce Stará Praha
Přibližná podoba původní gotické brány oddělující dnešní Smíchov a pražský Újezd
2) Když Horymír přeskočil vyšehradské hradby a s Šemíkem skončil v řece, přeplaval Vltavu. Na levém břehu se otočil zpět k Vyšehradu a smál se z radosti, že se zachránil.
Na detailu vidíme kostel sv.Jakuba a Malostranskou vodárenskou věž. Za řekou je vidět Staré Město oddělené dnešní Národní třídou, kde stávaly staroměstké hradby. Prostranství vpravo na rytině je Dobytčí trh dnes Karlovo náměstí. Patrný je i trh Koňský tedy Václavák.
Území prakticky nezastavěného Smíchova naprot Emauz a Vyšehradu. 1601
3) Václav Hájek z Libočan píše, že se tu smáli zlí duchové pánu Rohovicovi z Vršovic, který dočasně krutě vládl v českých zemích.
Hradby oddělující Malou Stranu od Smíchova. Spodní zřícenina další zubaté zdi je zřejmě pozůstatkem dvora Plaských cisterciáků.
4) Někteří jazykovědci říkají, že Smíchov má původ ve starobylém osobním jméně Směch (Smiech), Smíchovský dvůr koupil král Jan Lucemburský od Temla z Hory, který ale jistě nebyl první majitelem.
Výřez z rytiny Jana Willenberga zachycuje Prahu r.1601 včetně smíchovského levého tady bližšího břehu Vltavy.
5) Dosti pravděpodobný výklad říká, že Smíchov je pojmenován po smíchaných tedy daných dohromady osadnících původně rozparcelovaného Smíchova pod jednotnou správu kartuziánského kláštera
Smíchov v roce 1685. Vpravo u řeky je Malostranská vodárenská věž. Uprostřed zahrad stojí kostelík svatého Jakuba. Dnes je na tomto místě Arbesovo náměstí.
Ač se to zdá dnes neuvěřitelné, Smíchov byl většinu své existence místem plným zahrad a vinic osazených drobnými hospodářskými stavbami. Jedinými dominantami byly kostel svatého Jakuba a vodárenská věž. Na obrázcích vidíte, že tyto dvě stavby jsou zasazené do zeleně. Obcí se Smíchov stává až v 17. století.
První smíchovská brána, tudy se vcházelo do Prahy – kresba pochází zo roku 1865 (rytina J.Hyrtl)
Usedlosti začínají být větší a zástavba se pomalu zahušťuje. Na místě už se objevují chalupy, kovárna, cihelna, krčma. U kostela svatého Jakuba je už i hřbitov. Začinají se stavět i letní usedlosti bohatých Pražanů.
Stará brána ze strany Újezda byla nahrazená bránou lépe průchozí branou. Nová brána stále jen pár metrů od nové.Brána ze smíchovské strany nesla znaky lva a dvojhlavé orlice, ty jsou dnes vsazeny do reliéfu Muzea hl. m. Prahy na FlorenciNová brána na Újezdě byla kompromisem mezi potřebami města a vojáků, kteří lpěli na zachování brány. Původní stará obtížně průchozí bárna je na snímku vpravo zazděnáTakto vypadal Smíchov v roce 1855. Výřez z velké olejomalby ukazuje pohled z Újezda přes valy opevnění. Uprostřed snímku vidíme mimo jiné i Filipojakubský kostelík.Na druhém výřezu vojenské cvičiště,v pozadí komíny kartounek. Na Smíchově se v polovině 19. století začíná rozvíjet průmysl. Smíchov má nakročeno do Prahy.Most císaře Františka přes Střelecký ostrov spojil Újezd a Staré Město. Dole na snímku je vidět nová újezdská brána, kteoru se ze Smíchova projíždělo do města.
