Profesor Vojtěch Sucharda, loutkář, který se staral o sochy staroměstského orloje od roku 1911, musel po druhé světové válce, kdy orloj kompletně vyhořel, udělat nové sošky. V jedinečném dokumentu, který uchovává společnost The British Pathé přiznává, jak znovuvyřezané sošky změnil a doplnil o nové atributy. V roce 1966 v den svých dvaaosmdesátých narozenin profesor Sucharda vyložil, proč to udělal a jaké mají nové atributy význam.
Čtěte také: Jak se čte orloj?
„To bylo tak. Když jsem letošního roku opravoval figury na staroměstský orloj, tak jsme udělal následující doplňky. Předně tato soška ta má péro a dokument, proto jsem ji nazval písmáka, aby měla vztah k radnici staroměstské. Tato soška ta je ochrana. Další soška – té jsem dal do ruky knihu a nazval jsem ji historie Prahy. Protože Praha má skutečně historii obsáhlou. Tato soška ta je tak trošku veselá. Má takový pohyb veselejší. No tak proto jsem mu dal do ruky ode mě nástroj. A ta poslední soška, která tam je nejnovější. Ta se kouká nahoru. Tak jsem jí dal do ruky dalekohled. Aby to mělo vztah taky k té astronomické části orloje. Já měl vždycky patálie s tím orlojem.“, vyložil v den svých dvaasomdesátých narozenin Vojtěch Sucharda.
Čtětě také: Když ještě stály v Praze orloje dva. Zapomenutý astroláb na Novém Městě
Podobu apoštolů také ztvárnil Vojtěch Sucharda. O jejich původní podobě se moc neví, protože archiv staroměstské radnice shořel při požáru v květnu 1945. V roce 1828 ale apoštolové na orloji určítě nebyli. Dvířka sloužila jen k prosvětlení orloje. Apoštolové se na orloj dostali až na konci 19. století. Vytvořil je sochař Eduard Veselý a dal jim vážné tváře světců. Tyto sochy ovšem také shořely v roce 1945.
Ty současné vytvořil po válce vytvořil také Vojtěch Sucharda podle vlastních představ a je znát, že byl loutkář a tak na rozdíl od těch původních jsou to spíše takoví bodří strýčkové.
Po válce, kdy byly původní dřevěné sošky zcela zničené se objevily i snahy úplně změnit koncepci orloje. Jedna s verzí se zasazovala o to, aby k původním dvanácti apoštolům přibyly ještě postavy Ježíše Krista a Jidáše. Kristus pak měl představení apoštolů na orloji začínat i končit.
I Vojtěch Sucharda původně zamýšlel zcela jinou, moderní vnější figurální výzdobu orloje. Měla být také pohyblivá ve všech třech úrovních, které chtěl realizovat. Součástí orloje tak měl být např. i starořecký bůh času Chron či Amorek s lukem a šípem. Dále zde měla být představena různá řemesla a činnosti (pradlena, krejčí, švec, truhlář, zedník, architekt a další). Tyto figurky neměly být dřevěné, ale vyrobené z kovu a polychromované, aby mohly dobře odolávat změnám počasí. Tato Suchardova vize se ale neuskutečnila.
