Malostranský hřbitov je pozoruhodné místo na rozhraní čtvrtí Smíchov a Košíře. Je sevřen mezi dvěma velmi rušnými výpadovkami – ulicemi Plzeňskou a Vrchlického. Neleží tedy na Malé Straně, ale daleko za jejími hradbami. Už od konce 19. století se zde nepohřbívá a hřbitovu mnohokrát hrozil zánik. Však by se dal snadno rozparcelovat a zastavět.

Kalendáře Miluju Prahu 2018 objednávejte na milujup@gmail.com nebo eshopu Miluju Prahu

Podívejte se na reportáž, která vznikla ve spolupráci s partnerským projektem badatele.net.

 

Ke svaté holčičce chodí dodnes děti s kytičkami, svíčkami a papírky s přáními - Foto: David Černý
Ke svaté holčičce chodí dodnes děti s kytičkami, svíčkami a papírky s přáními – Foto: David Černý

Nejnavštěvovanějším místem je nejmenší ze všech hrobů – náhrobek děvčátka, které se pravděpodobně jmenovalo Anička Degenová. Holčička zemřela ve věku 3 let. Její překrásný a dojemný náhrobek vytvořil v roce 1851 sochař Jan Max. Na vybledlém nápise čteme Anna Degenová (1848 – 1851), dcera c.k. strážmistra a nádenice. Rodiče Aničky leží v hrobě jen o kousek dál.

Foto: Martin Šlapák
Foto: Martin Šlapák

Legenda o svaté holčičce vypráví, že když se v nebi rozdělovaly duše pro čerstvě narozené děti, stala se chyba. Anička dostala místo duše lidské andělskou. A tak když Anička přicházela na svět, zářila na nebesích jasná hvězda, ptáci radostně švitořili, rozkvetly květiny i stromy ze širokého okolí. Zdálo se, že příroda se raduje z příchodu andělského dítěte.

Děti u hrobečku svatého holčičky - Dobový tisk
Děti u hrobečku svaté holčičky – Dobový tisk

Anička zvala domů žebráky i zloděje. Dala jim vždy vše, co mohla. Svým rodičům prý říkala, že prostě v srdci cítí, že musí pomáhat. Legenda říká, že Anička rozuměla řeči zvířat i květin. Ukázalo se ale, že pozemský život pro andělskou duši je příliš velkým břemenem.  Anička si hrála v okně s hadrovou panenkou, kterou jí ale velký poryv větru vyfoukl z ruky. Holčička se po hračce natahovala, až vypadla z třetího patra na zem. Byla na místě mrtvá. Bůh se smiloval nad jejím pozemským utrpním. Vzal si andělskou duši zpět.

Děti přicházejí k hrobu svatého holčičky na dušičky a prosí ji o ochranu a pomoc - Foto
Děti přicházejí k hrobu svaté holčičky na dušičky a prosí ji o ochranu a pomoc – Foto: Marek Kijevský

Když viděla, že má nemocné dítě hlad, nebo že trpí nedostatkem, ani chvíli nepřemýšlela, běžela k nejbližším dveřím a zatloukla na ně… jednou žádala mouku, jindy ovoce, potřetí prosila o teplejší houni nebo o peřinku pod hlavu“. A lidé ani nevěděli proč, ale jejím prosbám vždy vyhověli. Za to, jak obětavě se starala o druhé, si Aninka vysloužila přezdívku „svatá holčička“.

Legenda však říká, že Anička nepřestala pomáhat ani po smrti. A tak k jejímu náhrobku chodily a chodí děti nadále. Nosí ji hračky, svaté obrázky a prosí ji o pomoc.

Vypráví se, že Anička po smrti zachránila obyvatelky sirotčince pod Petřínem. Jedna z chovankyň v noci utekla na Malostranský hřbitov, aby poprosila svatou holčičku o uzdravení. Ostatní dívky a řádové sestry vychovatelky se ji vypravily hledat. V tu dobu do sirotčince udeřil blesk. Pokud by v té chvíli byly děti a jejich vychovatelky v budově, nepřežily by.

Malostranský hřbitov - Foto: David Černý
Malostranský hřbitov – Foto: David Černý

Děti však na holčičku nezapomněly. K jejímu náhrobku, zhotovenému Josefem Maxem na objednávku jistého hraběte z Velkopřevorského náměstí, nosily hračky, nechávaly tam svaté obrázky nebo Aninku nadále prosily o pomoc.

Co je legenda a co pravda se už nedozvíme. Pravda je to, že až do padesátých let minulého století nechávaly děti na náhrobku kytky a papírky se svými přáníčky. Tato tradice se pomalu vrací. O dušičkách bývá její náhrobek pokryt svíčkami a květinami i dnes.

Malebný Malostranský hřbitov se nachází nedaleko rušné křižovatky Anděl na rozhraní pražských čtvrtí Smíchov a Košíře. Přestože jej v dnešní době svírají dvě rušné tepny (ulice Plzeňská a Vrchlického), představuje oázu klidu uprostřed velkoměsta. Ve stínu starých stromů zde odpočívají význační představitelé osvícenství a národního obrození jako Ignác Cornova, Jakub Tandler, Gustav Pfleger Moravský, či Václav Pešina z Čechorodu, významní architekti, sochaři a malíři jako Dietzenhoferové, Platzerové, Antonín a Václav Mánesovi, Adolf Kosárek a Vincenc Morstadt, či generace přátel a ctitelů díla W. A. Mozarta: František X. Dušek a Josefína Dušková, Jan Vitásek či Václav Tomášek.

Infromace čerpány z www.malostranskyhrbitov.cz.