Alena Ježková je renomovaná autorka knih o historii, mýtech a zajímavostech Prahy. Přinášíme vám exkuzivně ukázky z její nové knihy Karel IV. a jeho Praha. Populárně historická publikace je bohatě vybavena černobílými fotografiemi Jiřího Chalupy. Kniha je určená dospělým i mládeži jako vítaný doplněk školní výuky. Knihu si můžete objednat na našem eshopu. 

banner 1

Dnes mezi urbanisty populární myšlenku „zeleného prstence“ kolem Prahy, tedy území vyhrazené lesoparkům a divoké přírodě, měl svým způsobem na mysli Karel IV. už před šesti sty padesáti lety, když pro pražská města vydal nařízení o zakládání vinic a sadů. Sledoval tím také zkulturnění místního zemědělství a ekonomický přínos pěstování vinné révy a ovoce na pozemcích blízko města, které mnohdy ležely ladem.

Knihu Karel IV. a jeho Praha si můžete objednat na našem eshopu
Knihu Karel IV. a jeho Praha si můžete objednat na našem eshopu

Vinice v Praze a okolí ale existovaly již mnohem dříve. Nebylo jich však mnoho a sloužily většinou duchovenstvu pro výrobu mešního vína. Za nejstarší pražskou vinici se považuje nedávno obnovená Svatováclavská vinice pod Pražským hradem, kde prý sám kníže Václav révu pěstoval, sklízel a lisoval z ní mešní víno jako výraz křesťanské pokory. První faktické zmínky o zdejší vinici však pocházejí až ze 14. století, kdy náležela svatojiřskému klášteru.

Pražské vinice - Foto: Jiří Chalupa
Pražské vinice – Foto: Jiří Chalupa

Nařízení Karla IV. o zakládání vinic a sadů pro Prahu z roku 1358 bylo jako obvykle „nekompromisně motivační“. Majitelé pozemků museli založit vinice na všech jižních svazích do vzdálenosti tří českých mil (asi 23 kilometrů) od Prahy, a to do čtrnácti dnů po vydání privilegia. Nově založená vinice byla osvobozena od zemských daní na dvanáct let a od daně z vína navždy. Karlův viniční řád obsahoval i přísné tresty: „Vinicím nesmí nikdo škodit, ať urozený nebo neurozený. Kdo bude přistižen, propadne pravou rukou, nevyplatí-li ji dvaceti kopami českých grošů perkmistrovi (správci vinic – pozn.aut.). Kdo byl polapen v noci, ten propadne hrdlem a jeho majetek připadne perkmistrovi.“ Aby bylo co sázet, dal Karel IV. dovézt tisíce sazenic ušlechtilých vinných odrůd z Rakouských zemí, z Porýní a Francie. Během jediného roku tak byly téměř všechny jižní svahy v Praze a okolí osázeny vinnou révou. Vinice byly na Vyšehradě, na Letné, v Tróji, v Libni, nad Smíchovem a samozřejmě na dnešních Vinohradech. Nedávno bylo obnoveno pěstování hroznů ve vinohradském parku Grébovka, jehož tradice rovněž sahá až do karlovských dob. Na vinicích, z nichž některé byly ze všech stran ohrazené, stávala hospodářská stavení, domky a lisy na víno, někdy i vinařské kapličky, jako je dochovaná kaple sv. Kláry na vinici v Tróji. Mezi vinicemi se táhly zahrady, chmelnice a ovocné sady. Málo se ví, že císař Karel IV. může i za obrovskou popularitu tak obyčejného ovoce jako švestky, které byly vedle révy jednou z jeho priorit. Proto se jim někde dodnes říká „karlátka“ nebo „kadlátka“.

Kalendář Mosty staré Prahy k dostání na eshopu Mlluju Prahu
Kalendář Mosty staré Prahy k dostání na eshopu Mlluju Prahu

Kulturní krajina vinic, zahrad a sadů vytvářela Praze půvabný romantický rámec, který zanikl až za pruského obležení Prahy v polovině 18. století. Po pádu městských hradeb koncem 19. století byly zbylé zahrady a vinice zastavěny novými ulicemi.