Pražské metro má minimálně o jednu stanici víc, než se oficiálně tvrdí. Přísně tajný objekt stanice metra se nedaleko úřadu vlády začal stavět jako úplně první stavba pražského metra už v roce 1952.

Záhad a hypotéz o tom, co všechno malostranské podzemí skrývá, je celá řada. Našemu spolupracovníkovi Jaroslavu Marešovi z Badatele.net se podařilo zjistit, jaký byl původní účel tajuplné stavby. Dokonce se mohl podívat do útrob stanice Klárov.

Pražský Klárov. V roce 1952 přestaly kolem úřadu vlády na dlouhých osm let jezdit tramvaje. Podivnou ohradu a stavební ruch za ní zachytilo i letecké snímkování z roku 1953. Co se tady skutečně stavělo a co ukrývají plechová vrata, ale zůstalo dlouho tajemstvím. Že je v podzemí daleko víc než vládní kryt se ukázalo o povodních v roce 2002. Množství vody, kterou hasiči museli z metra vyčerpat, totiž bylo obrovské.

„Tím, že metro bylo koncipováno i jako ochranný prvek jako ochranný systém tak bylo velmi přísně utajeno a to některé věci konkrétně ty z roku 1953 které se týkaly Klárova.“, řekl ředitel pražského dopravního podniku Jaroslav Ďuriš.
Podzemní objekt na Klárově je skutečně stanice metra. Nezvratný důkaz o tom přineslo teprve nedávné odtajnění archivních materiálů. Přestože objekt nyní slouží dopravnímu podniku, nikdo sem nesmí. My jsme dostali speciální výjimku.

Původní zamýšlené vedení metra v těchto místech bylo podobné tomu, jak ho známe dnes. Do stanice Klárov měly soupravy přijet ze stanice Staré Město a pokračovat do Stanice Špejchar nedaleko dnešní stanice Hradčanská.


Do hotové stanice Klárov, z nichž vycházejí oběma směry tunely pro tratě metra se ale běžně nedá dostat, což nám potvrdila i mluvčí Dopravních podniků: „Je tam určitý bezpečnostní režim to znamená že opravdu není možné se tam dostat běžně je to skutečně výjimečná situace.“

Tehdejší ideový plán stavby metra počítal s tím, že se nejdříve postaví stanice jako kryty pro obyvatelstvo a teprve potom se propojí tunely. Pokud by šlo všechno podle plánů, mohlo začít jezdit v Praze metro už v roce 1961, tedy o 13 let dříve.


Tajemství okolo podivné stanice metra se ale objevilo daleko víc. Stanice měla být jen pouhý počátek rozsáhlejšího komplexu. Spekulovalo se o tom, že tam je úniková cesta a speciální metro pro tehdejší prominenty.

Stavitelé metra chtěli začít stavět v první fázi v trase dnešní linky B. První stanice se měly jmenovat Arbesova, Příkopy, Balabenka, Stalingrad a Fučíkova. Začalo se ale stavět jinde nedaleko budovy Úřadu vlády na Klárově.

Nakonec se stavba metra na doporučení z Moskvy v padesátých letech vůbec nezahájila. Jinak to ale bylo na Klárově, kde budování stanice podléhalo přísnému utajení. Hotová stanice pak sloužila jako vládní kryt.

Když se linka A začala stavět nebyla historická stanice Klárov zahrnuta do stavby. Stavbaři ji ale využili jako zázemí pro nedalekou stanici Malostranská.







