Letos si nejen Praha, ale celá Česká republika připomíná jubilejní 700. výročí narození českého krále a římského císaře Karla IV. Na stránkách Miluju Prahu pro vás k této příležitosti chystáme sérii deseti článků zaměřených na Karlovo působení v našem hlavním městě.
Karel IV. se v Praze narodil i zemřel. Za jeho vlády se Praha stala kulturním centrem Evropy, hlavním městem tehdejší Svaté říše římské a rozlohou druhým největším městem Evropy. Založil Nové Město pražské, pražskou Univerzitu, dal opravit zpustlý Pražský hrad, nechal postavit nový kamenný most a zřídil v Praze papežské arcibiskupství. Těmto a mnohým dalším počinům se budeme postupně věnovat v sérii připravovaných článků.
Karlův most
Karlův most se stal symbolem města na Vltavě. Skrývá v sobě mnohou symboliku. Jeho umístění v samém srdci Prahy není náhodné, datum položení základního kamene nebylo náhodné, ani délka mostu není náhodná. Tato velkolepá stavba je postavena tak, aby podtrhla velkolepý záměr císaře Karla IV. s Prahou jako budoucím centrem tehdejšího křesťanského světa.
Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Dne 21. listopadu 1344 Karel IV., tehdy ještě kralevic a markrabě moravský, položil s dlouholetým přítelem, Arnoštem z Pardubic, s tehdy již slepým otcem Janem Lucemburským a s bratrem Janem Jindřichem, základní kámen katedrály sv. Víta v souvislosti s povýšením pražského biskupství na arcibiskupství. V průběhu staletí se ze Svatovítské katedrály stal nejvýznamnější český katolický kostel a dominanta Pražského hradu.
Univerzita Karlova v Praze
Největší a nejstarší českou univerzitu založil český a římský král Karel IV. listinou ze 7. dubna 1348 jako první z vysokých učení (studií generale) na sever od Alp a na východ od Paříže. Řídila se vzorem univerzit v Bologni a v Paříži a v krátkém čase dosáhla mezinárodního věhlasu. Z pvůodních čtyř fakult (teologické, svobodných umění, právnické a medicínské) se postupem času rozšířila na současných sedmnáct.
Karolinum
Karolinum, neboli Karlova kolej, jejíž jméno je odvozeno od zakladatele Karla IV., je komplex staveb – nejstarší univerzitní kolej ve střední Evropě – nacházející se na Starém Městě v Praze, na rohu Ovocného trhu a Železné ulice, jižně od Staroměstského náměstí. Velká aula Karolina je známá zejména jako místo imatrikulací a promocí absolventů Univerzity Karlovy.
Nový Jeruzalém
Karel IV. si dal za cíl vybudovat z Prahy „Nový Jeruzalém“, budoucí hlavní město a duchovní centrum Evropy. Dispozici nového města měl Karel IV. promyšlenou do nejmenších detailů. Byl hluboce věřícím člověkem, ale také velkým mystikem, což se výrazně promítlo v plánování výstavby nových pražských kostelů, ulic a náměstí.
Tajemství slunovratu
Hlavní dominanty města chrám svatého Víta, Staroměstskou mosteckou věž a Kamenný (Karlův) most nechal Karel IV. vystavět tak, aby při slunovratu bylo patrno slavné Pražské slunovratové mystérium. V Praze se něj trošku zapomnělo, my si ho připomeneme ve speciálním článku.
Staroměstská mostecká věž
Je velkolepým vstupem na Karlův most. Stojí na prvním pilíři mostu a je nejvýraznější dominantou královské svatováclavské cesty. Věž slouží nejenom jak obrana mostu, ale jde vlastně i o reprezentativní vítězný oblouk. Při pohledu z Křižovnického náměstí rozpoznáme čtyři úrovně věže. Vychází to z prastaré představy, že svět se skládá ze čtyřech živlů – tedy země, vzduchu, ohně a vody. Stavitelem této věže byl Petr Parléř, který stál i na počátku stavby chrámu svatého Víta.
Novoměstské hradby
Všechna pražská města i oba pražské hrady (Pražský hrad i Vyšehrad) měly svá vlastní opevnění, kterými se dalo projít přes brány. Gotické hradby kolem Nového Města nechal postavit Karel IV. v letech 1348-1350. Hradby byly dlouhé 3430 metrů a vedly z prostoru Těšnova dnešní ulicí Na Poříčí a potom na západ zhruba stejnou trasou, jakou vede dnešní Severojižní magistrála, až ke Karlovu – odtud se stáčely doprava dolů a napojovaly se na opevnění Vyšehradu.
Karlova mystika
Plahočíme se po městě, jehož historie sahá do tak dávné doby, že se můžeme jen dohadovat, kdy vlastně vzniklo. Obcházíme místa, stavby a výtvarná díla, která se nám snaží říci, že starobylé stavby ve městě nestojí na svých místech ve zdánlivém chaosu, ale jsou přesně tam, kde mají být. V článku Karlova mystika si přiblížíme některá z nich.
Korunovační klenoty
České korunovační klenoty jsou souborem předmětů ze sbírky Svatovítského pokladu a sloužily jako odznaky (insignie) vlády a moci českých králů. Udělovaly se při korunovaci. Svatováclavskou korunu nechal v letech 1345 až 1346 zhotovit Karel IV. ke své korunovaci českým králem, což ji dělá čtvrtou nejstarší v Evropě. Uloženy jsou v Korunní komoře chrámu sv. Víta v Praze, odkud jsou vynášeny jen při zvláštních příležitostech.
