Přesně před půl stoletím byla v hlavním městě zahájena stavba systému podzemní dopravy, ačkoli první plány se značně lišily od podoby, kterou Pražané znají dnes. O projektu se zpočátku hovořilo jako o „podpovrchové tramvajové dopravě“.
I když první návrhy na výstavbu podzemní dráhy v Praze padaly již o desítky let dříve, naplno se rozběhla až v roce 1967 v místě stanice Hlavní nádraží. Výraz „metro“, pocházející z francouzštiny, byl u nás patrně poprvé použit již v návrhu z roku 1926, své místo v pražské realitě si však našel až později. Za oficiální start stavby podpovrchové tramvaje je pokládán symbolický výkop v Opletalově ulici dne 7. ledna 1966. První tunel měl vést od Bolzanovy ulice na Karlov k Nuselskému mostu, velkoryse se projektovala stanice Muzeum.
Trvání „tramvajové éry“ však nebylo dlouhé, rok 1967 se nesl ve znamení sporů na téma Podpovrchová tramvaj, nebo metro?, které vyvrcholily dne 9. srpna 1967 rozhodnutím vlády od etapy podpovrchové tramvaje upustit a vybudovat v Praze systém metra.
„Před těmi padesáti lety nikdo netušil, že se vlastně začíná stavět metro. Ještě v březnu 1967, kdy se začala stavět první stanice nového systému, Hlavní nádraží, se stále stavěl systém podpovrchové tramvaje. Přesto to datum 7. ledna 1966 dnes zcela samozřejmě chápeme jako den, kdy se začalo stavět i pražské metro,“ uvedl Pavel Fojtík, vedoucí archivu DPP
Prvním úderům pneumatického kladiva dělníka Bartoše do vozovky, o nichž psal tehdejší oblíbený deník Večerní Praha, před padesáti lety přihlížela pouze skupinka zasvěcených. Ti jistě netušili, že jsou nepřímo svědky zahájení stavby sítě pražského metra, která je dnes zhruba 65,4 kilometrů dlouhá a zahrnuje 61 stanic. Proces první fáze výstavby trval necelou dekádu. V roce 2014 pražské metro oslavilo 40leté výročí od zahájení provozu tratě C v úseku Florenc – Kačerov. Rok 2015 přinesl prodloužení úseku linky A o čtyři nové bezbariérové stanice.
Historie pražského metra:
1898 – Ladislav Rott předkládá první návrh na stavbu podzemní dráhy v Praze. Elektrické podniky ho odmítají, protože prý podzemní dráhy není v Praze zapotřebí.
1926 – Ing. Vladimír List a Ing. Bohumil Belada předkládají Studii rychlé městské dráhy „Metro“ v Praze.
1939 – Studijní oddělení Elektrických podniků hlavního města Prahy vypracovalo projekt sítě rychlých drah – podpovrchové tramvaje.
1939 – Ustaveno Konsorcium stavebních firem, kterému bylo zadáno vypracování projektu podzemní dráhy. Zahájila činnost Projekční kancelář podzemní dráhy v Praze.
1939 – Správní výbor hlavního města Prahy změnil zadání projektu a rozhodl, že se bude připravovat výstavba klasické podzemní dráhy – metra. Zahájeny práce na tzv. Projektu M.
1941 – Dokončen podrobný projekt tratě A Dejvice – Pankrác a generální projekty dalších tratí (B: Smíchov – Libeň a C: Výstaviště – Flora). Výstavbě metra zabránila pokračující druhá světová válka. Projekční kancelář podzemní dráhy v Praze ukončila činnost.
1953 – Vláda v tajném režimu schválila výstavbu metra. Vznikl tzv. Ideový projekt metra, který byl po několika měsících příprav zastaven.
1965 – 2. června – Vláda schválila koncepci podpovrchové tramvaje, tzv. Investiční studii. Ve výhledu se uvažovalo s přestavbou na klasickou podzemní dráhu.
1966 – 7. ledna – Zahájena výstavba prvního úseku podpovrchové tramvaje.
1967 – 15. března – Zahájena výstavba první stanice (Hlavní nádraží).
1967 – 9. srpna – Vláda přijala usnesení o výstavbě metra bez mezietapy podpovrchové tramvaje.
1974 – 9. května – Zahájen pravidelný provoz na první trati pražského metra.
1985 – 29. září – Zrušeny turnikety a zaveden nový bezpeněžní odbavovací systém cestujících v metru (elektronické označovací strojky).
2002 – 12. – 16. srpna – Během povodně byla zaplavena velká část tratí a stanic pražského metra. Provoz byl obnovován postupně po náročných rekonstrukcích až do 22. března.
2015 – 6. dubna – Byl zahájen provoz na zatím nejnovějším traťovém úseku linky A vedoucím ze stanice Dejvická do stanice Nemocnice Motol.
Zdroj: DPP
