Sir Nicholas Winton, který zachránil 669 dětí z předválečného Československa před jejich deportacemi do Německa, zemřel ve věku 106 let. Při své poslední návštěvě Prahy převzal nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva. Při své návštěvě Sir Nicholas Winton navštívil také hotel Evropa, kde během svého pobytu v Praze v roce 1938 a 1939 bydlel.
Na pražském Hlavním nádraží se sešly desítky Pražanů, aby vzpomněli na velkého člověka, který zachránil 669 převážně židovských dětí z Československa. Na místě fotografoval i Eugen Kukla.
Asi nejdojemnější moment byl, když Pražané statečného muže nadšeně zdravili do auta. Sir Nicholas Winton byl dojatý. Fotografie pořídil Eugen Kukla.
Vítejte Nicky! Do Prahy přijel zachránce 669 dětí sir Nicholas Winton
Do Prahy si přijel pro nejvyšší státní české vyznamenání Řád bílého lva sir Nicholas Winton. Panu Wintonovi, když přebíral vyznamenání, bylo 105 let. Statečný muž organizoval v předvečer války v letech 1938 a 1939 v Československu přemístění československých převážně židovských dětí do Británie. Obstarával jim veškeré formality pro jejich cesty vlakem na ostrovy. Byl ve spojení s lidmi v Británii, kteří zajistlili umístění děti v rodinách. Sir Nicholas Winton tak zachránil 669 dětí. Buďte vítán, sire Wintone.
Nikdy se svým činem nepochlubil. Neřekl o své práci v Praze ani své ženě Gretě. Manželka ale nakonec na půdě jejich domu objevila dokumenty, které popisují, jak Winton pomohl stovkám dětí v předválečném Československu. Greta listiny předala historičce Elizabeth Maxwelové, která zorganizovala setkání Nicholase Wintona v roce 1988 s už dospělými zachráněnými dětmi ve studiu BBC. Ve studiu se pak odehrál jeden z nejdojemnějších momentů v televizní historii.
V šotu se říká:
Moderátorka: „A tady je seznam všech dětí. Toto je Věra Diamant. Našli jsme její jméno na tomto seznamu. Věra je tu dnes s námi a já můžu říci, že sedí vedle pana Nicholase Wintona.“
Věra Diamant: „Bylo to prostě tak úžasné, tak hrozně hrozně cituplné.“
Moderátorka: „Je tu ještě někdo, kdo vděčí za svůj život panu Nicholasi Wintonovi? Jestli to tak je, mohli byste, prosím, povstat?“
