K výročí sedmistého narození českého krále a římského císaře Karla IV. se dává do pořádku i katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha, kterou Karle IV. založil. Kameníci v těchto dnech dokončují opravy zábradlí na jihozápadní části katedrály. Do míst, kam se běžný návštěvník hradu nemá možnost podívat, vás zavede náš spolupracovník Jaroslav Mareš z partnerského projektu Badatele.net.
Jihozápadní část svatovítské katedrály po stu letech opět ožila ruchem kameníků. Opravit potřebuje novodobá dostavba chrámu z přelomu 19. a 20 století.
Důvod opravy vysvětli památkový specialista Petr Měchura: „Zábradlí dolního vnějšího ochozu bylo v tomto úseku porušené, pískovec byl nedostatečně odolný proti povětrnosti a některé části zábradlí jsou velmi subtilní a poničené i trhlinami.“
Před více než 100 lety, když jednota pro dostavbu katedrály monumentální stavbu dokončovala, totiž propojila zábradlí s oplechováním železnými skobami. To se ukázalo jako nešťastné řešení. Kameníci se museli vrátit k původní metodě, která se používala ve středověku v huti stavitele katedrály Petra Parléře. Spáry mezi jednotlivými poli kamenného zábradlí vyplnili olovem.
„Vedoucí památkář každý rok vyhodnocuje další postup oprav na katedrále. Zjišťuje se, která část potřebuje nejvíce údržbu. Pro letošní rok byla určena výměna balustrády, protože tato partie katedrály byla v dřívějších letech málo přístupná,“ vysvětluje Měchura.
Současní řemeslníci se tak ve své práci vracejí k metodám ze 14. století. Namísto železných skob tak kusy pískovce znovu spojuje lité olovo. Každý vyměněný kus zábradlí tvořil kameník z bloku pískovce ručně celý měsíc.
Katedrála se opravuje každoročně už od roku 1973. Jihozápadní ochoz musel na svou opravu dlouho čekat. Místo je totiž nad románskými vykopávkami. Nejprve bylo nutné zpevnit zastřešení vykopávek. Neuneslo by totiž lešení.
Ruce řemeslníků mají paradoxně víc práce na té novější části katedrály než na té středověké. Ta středověká je totiž postavení z tvrdšího pískovce.
