http://www.AUTOdoc.cz

Reportér našeho spřáteleného projektu Badatale.net Jaroslav Mareš pronikl do útrob tajné stanice metra Klárov. Když pátral po smyslu stanice, která leží pod barokními hradbami nedaleko úřadu vlády, narazil v archivu na projekt tazkzvaného stalinského metra, které mělo být kvůli vojákům propojené s veřejnou železnicí.

Největší volný prostor v jinak několikrát přepažené stanici. Nalevo místo pro kolej směr stanice Staré město (vlaky by přijížděly otevřenými dveřmi), v místě za dveř - Foto: Jaroslav Mareš; badatele.net
Největší volný prostor v jinak několikrát přepažené stanici. Nalevo místo pro kolej směr stanice Staré město (vlaky by přijížděly otevřenými dveřmi), v místě za dveř – Foto: Jaroslav Mareš; badatele.net

Náš spolupracovník Jaroslav Mareš se domluvil s vedoucím technologického centra trasy A panem Jiřím Stehnem, který mu otevřel železná vrata, které jsou v ulici U burských kasáren nedaleko Úřadu vlády. Hned za vraty u vrátnice je tlakový uzávěr. I ten se reportérovi otevřel a on si splnil dávný sen. Vstoupit do tajné stanice metra Klárov.

mosty-stare-prahy

banner 1

O stavbě se Jaroslav dozvěděl od svého otce, který jako střelmistr stavěl nedalekou stanici metra Malostranská. O tajném metru se po Praze mluvilo po celá desetiletí. Až přišly velké povodně v roce 2002. Kdy při čerpání vody z prostor zaplaveného metra u Malostranské začalo být divné, kde se bere tolik vody. Čerpadla poctivě odsávala kubické metry vody, ta ale ze zatopených prostor neubývala. Konečný součet vyčerpaných kubíků ukázal, že když se sečtou prostory stanic, tunelů a známého technologického zázemí, ještě hodně vody zbylo. Spekulace o tajném podzemí pod Prahou se opět rozjely naplno.

Detail plánu části trasy pojmenované jako „B“ se stanicí Klárov. Vedle českých popisek jsou i ruské. Na stalinském metru se totiž podíleli i inženýři z Moskvy.
Detail plánu části trasy pojmenované jako „B“ se stanicí Klárov. Vedle českých popisek jsou i ruské. Na stalinském metru se totiž podíleli i inženýři z Moskvy.

Jedna paní povídala

„V Praze je ještě jedno metro. Přísně tajnou stavbu postavili ji za komunismu jako ochranný a transportní systém pro nejvyšší pohlaváry. Nejpřísněji utajené propojení je mezi úřadem vlády na Klárově a bývalým Ústředním výborem Komunistické strany Československa, dnes ministerstvem dopravy. Nejdelší propojení je mezi centrem Prahy a vojenským letištěm ve Kbelích. Tam se mohou pohybovat i vlaky. Metro má i jednu tajnou stanici, ze které vede propojení na veřejné trasy.“ Tolik jen stručný výběr z legend, které se pravidelně tradují mezi Pražáky.

Pohled od stanice na eskalátory. - Foto: Jaroslav Mareš; badatele.net
Pohled od stanice na eskalátory. – Foto: Jaroslav Mareš; badatele.net

 

Technické zázemí uvažované stanice. - Foto: Jaroslav Mareš; badatele.net
Technické zázemí uvažované stanice. – Foto: Jaroslav Mareš; badatele.net

Tajné metro není, jen OSM

„Součástí pražské podzemní dráhy je takzvaný Ochranný systém metra. Jeho cílem je zabezpečit provoz metra jako součásti dopravního systému a v případě potřeby i jako úkrytu pro civilní obyvatelstvo.“ Toto byla oficiální odpověď vedení dopravního podniku na všechny dotazy směřující k tajným prostorům metra. Jakékoliv snahy o návštěvu takzvaného Technologického centra Klárov vedení odmítalo. Připouštělo pouze, že technologické centrum na Klárově je. Z bezpečnostních důvodů do něj ale není možné po 11. září 2001 povolit vstup. Zajímavé je, že do jiných neveřejných prostor a technologických center domluvit návštěvu nebyl problém.

Projekt M od Konsorcia sdružených firem. Trať A Dejvice–Pankrác ve fází prováděcího projektu. Stanice Klárov (1941) Soupravy po trase Dejvice–Pankrác měly začít jezdit už v roce 1945. Plán nebyl uskutečněn jen vinou války a poúnorových změn.
Existovalo i několi předválečných a válčených projektů na výstavbu metra. Projekt M od Konsorcia sdružených firem. Trať A Dejvice–Pankrác ve fází prováděcího projektu. Stanice Klárov (1941) Soupravy po trase Dejvice–Pankrác měly začít jezdit už v roce 1945. Plán nebyl uskutečněn jen vinou války a poúnorových změn. – Nákres: archiv DPP

Jaroslav Mareš tedy zašel za svým tatínkem-střelmistrem, který se podílel na stavbě stanice metra Malostranská a dozvěděl se toto: „Stavěli jsme tam takové divné propojení. Projelo by jím auto a asi i vlak. Na jeho konci postavili takové dřevěné bednění. U něj stál neustále esenbák a nikomu nedovolil, aby se podíval, co je dál.“

UNIKÁTNÍ NÁVRHY: Jak by vypadalo metro, kdyby se stavělo už před válkou

DPP mlčí

Tajná stavba vznikla na Klárově tedy nejpozději současně se stavbou trasy A metra, tedy v sedmdesátých letech, ale pravděpodobně ještě dříve. Moje snahy o zjištění, co se ve skutečnosti skrývá pod kopcem u úřadu vlády ale šly ještě několik let do ztracena. Jak se později ukázalo, sami pracovníci dopravního podniku netušili, co to původně mělo být za objekt. Předán jim byl v 70. letech jako objekt „K-111.“

Vstup do tajné stanice metra objektu K-111 nedaleko Úřadu vlády

Cesta do K-111

Po průchodu tlakovými dveřmi na povrchu přicházíme k takzvanému eskalátorovému tunelu. Je šikmý, jak už eskalátorové tunely bývají, ale eskalátory tu nejsou. Namísto nich jen železné schodiště a nákladní výtah. Po sestupu po schodech následuje další tlakový uzávěr, mírná zatáčka a spojovací chodba. V ní si všímám dalších dveří, vedoucích do dalších směrů. Že by chodby do nenápadného domu na nábřeží mezi Strakovou akademií a Čechovým mostem, anebo přímo do Kramářovy vily? Odpověď na tuto otázku mi zůstává odepřena. Na konci spojovací chodby je… další eskalátorový tunel. Naštěstí už o něco kratší. Sejdeme až na jeho konec a vstupujeme do samotného objektu.

Traťový tunel ve směru Staré Město - Foto: Jaroslav Mareš - Badatele.net
Traťový tunel ve směru Staré Město – Foto: Jaroslav Mareš – Badatele.net

Překvapivý objev v archivech

Svědectví nejen o tom, co je to na Klárově za stavbu a kdy a proč vznikla, vydal až před několika lety odtajněný materiál „Ideový projekt metra,“ vypracovaný na počátku 50. let minulého století. V něm se odhaluje dosud zcela neznámá kapitola stavby podzemní dráhy. Dokument pečlivě střeží v Archivu hl.m. Prahy.