Text: Dagmar Veselková

 Zájemcům o historii nabízí Praha v současné době dvě velké výstavy, obě v prostorách někdejších jízdáren.

V Jízdárně Pražského hradu byla v prosinci zahájena výstava Hrady a zámky objevované a opěvované.  Prezentována je zde celá řada vzácných předmětů, uchovávaných v hradech a zámcích českých zemí; expozice provede návštěvníky ve zkratce od velkomoravských vykopávek až do dvacátého století. Výpravná výstava je v dobrém slova smyslu rodinného typu a osloví široké spektrum zájemců o historii.

První exponát, který návštěvníky výstavy vítá, jsou mohutná karlštejnská vrata z doby Karla IV.

Vrata z Karlštejna - Foto: Dagmar Veselková
Vrata z Karlštejna – Foto: Dagmar Veselková
Vrata z Karlštejna - Foto: Dagmar Veselková
Vrata z Karlštejna – Foto: Dagmar Veselková

Z Karlštejna pocházejí také další památky, například ukázky tzv. Karlštejnského pokladu a především obrazy Mistra Theodorika. Vystavena je i kopie Svatováclavské koruny.

Hrad Křivoklát je zastoupen dveřmi do Stříbrnice z roku 1490, s klepadlem, pocházejícím z poloviny 13. století.

Klepadlo na dveřích z Křivoklátu - Foto: Dagmar Veselková
Klepadlo na dveřích z Křivoklátu – Foto: Dagmar Veselková

Hrad a zámek Český Krumlov prezentuje velký model gotické podoby hradu z doby kolem roku 1550.

Ze zámku v Jindřichově Hradci je vystavena bohatě zdobená mříž zámecké studny.

Mříž ze zámecké studny v Jindřichově Hradci - Foto: Dagmar Veselková
Mříž ze zámecké studny v Jindřichově Hradci – Foto: Dagmar Veselková

Barokní umění ilustrují díla významných umělců, například alegorie Pýchy Matyáše Bernarda Brauna a portrét Františka Antonína Šporka od Petra Brandla.

Krok za krokem postupuje návštěvník dějinami naší země až do dvacátého století. V závěru výstavy uvidí například automobil Benz 16/40 Karla V. ze Schwarzenbergu, s nímž jeho majitel narukoval v roce 1914 na srbskou frontu.

Automobil Benz Karla V. ze Schwarzenbergu - Foto: Dagmar Veselková
Automobil Benz Karla V. ze Schwarzenbergu – Foto: Dagmar Veselková

Nejcennějším exponátem výstavy je Relikviář sv. Maura ze 13. století. Tento románský skvost ležel od roku 1945 pod podlahou hradní kaple v Bečově nad Teplou, kde byl v roce 1985 za dramatických okolností nalezen a vyzdvižen, pochopitelně ve více než žalostném stavu. Teprve po několika letech od nálezu byly zahájeny restaurátorské práce a  pod rukama akademického sochaře a restaurátora Andreje Šumbery, jenž relikviáři věnoval dlouhých deset let svého života, postupně z trosek povstala památka na našem území zcela ojedinělá.

Relikviář svatého Maura - Foto: Dagmar Veselková
Relikviář svatého Maura – Foto: Dagmar Veselková
Relikviář svatého Maura - Foto: Dagmar Veselková
Relikviář svatého Maura – Foto: Dagmar Veselková

Druhou z velkých výstav hostí Valdštejnská jízdárna

Na přípravě projektu Otevři zahradu rajskou – Benediktini v srdci Evropy 800-1300 pracoval tým historiků v čele s kurátory Vítem Vlnasem a Janem Klípou dlouhé čtyři roky. Není to výstava na první pohled prvoplánově efektní, ocení ji spíš návštěvníci s hlubším zájmem o historii; ti v ní zato naleznou netušené poklady a obsáhlý zdroj informací. Nezastupitelná role benediktinského řádu v evropské i české historii je na výstavě dokumentována nejen řadou vzácných exponátů, ale pro návštěvníky je připravena také celá řada doprovodných akcí, komentovaných prohlídek a přednášek předních medievalistů.

Na ukázku jen několik kamínků z mozaiky pětisetleté benediktinské historie, kterou výstava mapuje:

Plán ze Sankt Gallen, kresba ideálního modelu kláštera z počátku 9. století. Originál nikdy v historii neopustil knihovnu opatství St. Gallen.

Plán ze Sankt Gallen - Foto: Dagmar Veselková
Plán ze Sankt Gallen – Foto: Dagmar Veselková

Na výstavu zapůjčila Klášterní knihovna ze švýcarského St. Gallen nejstarší dochovaný opis Řehole sv. Benedikta z první třetiny 9. století,  Codex Sangallensis, který nechal pořídit Karel Veliký (marginální kresbička pochází ze 16. století).

Codex Sangallensis - Foto: Dagmar Veselková
Codex Sangallensis – Foto: Dagmar Veselková

Procesní kříž ze Zwiefalten (před r. 1138) s relikvií pravého Kristova Kříže a druhotně osazeným Ukřižovaným Kristem je vystaven společně s ostatkovým (procesním) křížem z Roudnice (vznik po polovině 12. století) z Lobkowiczkých sbírek.

Procesní kříž ze Zwieflaten  - Foto: Dagmar Veselková
Procesní kříž ze Zwiefalten – Foto: Dagmar Veselková
Procesní kříž z Roudnice  - Foto: Dagmar Veselková
Procesní kříž z Roudnice – Foto: Dagmar Veselková

Ze Zwiefalten pochází i deskový relikviář (před 1138). V náprsním křížku uprostřed relikviáře jsou uloženy části Kristova Kříže, které přivezl ze Svaté země herold Fridricha Švábského Berthold.

Deskový relikviář ze Zwieflaten  - Foto: Dagmar Veselková
Deskový relikviář ze Zwiefalten – Foto: Dagmar Veselková

Český král Vladislav I.  přivezl roku 1158 z Milána románský tzv. Jeruzalémský svícen a daroval ho tehdejší Svatovítské bazilice. Podle některých pramenů Jeruzalémský svícen pochází ze Šalamounova chrámu.

Jeruzalémský svícen  - Foto: Dagmar Veselková
Jeruzalémský svícen – Foto: Dagmar Veselková
Jeruzalémský svícen  - Foto: Dagmar Veselková
Jeruzalémský svícen – Foto: Dagmar Veselková

 

Aurelius Augustinus: De civitate Dei,  rukopis z dílny Hildeberta a Everwina (1142-1150).
Na konci rukopisu je připojena kresba, na níž rozčilený Hildebert zahání myš, ohlodávající mu jídlo na stole. Proklíná ji:  „Pessime mus, saepius me provocas ad iram. Ut te deus perdat“ („Bídná myši, příliš často mě doháníš k hněvu, Bůh tě zatrať“), zatímco vedle pulpitu pomocník Everwin dál nevzrušeně kreslí svůj ornament.

Hildebert a Everwin; rukopis De civitate Dei  - Foto: Dagmar Veselková
Hildebert a Everwin; rukopis De civitate Dei – Foto: Dagmar Veselková

Během nadcházejícího víkendu bude výstava Benediktini v srdci Evropy obohacena o několik vzácných originálů středověkých iluminovaných rukopisů.