Před 99 lety strhl dav jednu z dominant Staroměstského náměstí Mariánský sloup. Socha Panny Marie na sloupu by se mohla na náměstí vrátit příští rok, tedy sto let poté, kdy byl stržen davem pod vedením bohéma Františka Sauera.

Rozhodnutí o umístění stavby vydal stavební úřad Prahy 1 před několika dny.  Podle úřadu jde o osazení výtvarného díla na sokl a nepotřebuje tak stavební povolení. Až rozhodnutí nabyde právní moci, může se investor pustit do práce.

1918 Likvidace mariánského sloupu rozvášněným davem v roce 1918 – Foto vybral a popisky pořídil facebookový profil Staroměstská radnice v Praze

Sloup s hlavicí, sochou Panny Marie, schodištěm a balustrádou stál na náměstí 267 let.  Zbytky původního památníků jsou v Lapidáriu Národního muzea.

Novou pískovcovou repliku vytvořili sochaři pod vedením Petra Váni.

Poledník, který je vyznačen uprostřed Staroměstského náměstí, je vlastně pomníkem stínu, který už neexistuje. Když stín Mariánského sloupu, který stál na náměstí od roku 1650 do roku 1918, zakryl pražský poledník, bylo v Praze poledne. Bez sloupu tak pražské pravé poledne zjistíme už je podle stínu lidí, kteří o polednách křižují Staroměstské náměstí. Sami si můžete zkusit postavit se na kraj poledníku a počkat až váš vlastní stín padne na poledník ve stejném směru, pak si můžete přeřídit hodinky na přesný pražský čas sloupu.

1870 – Celkový pohled na západní stranu Staroměstského náměstí kolem roku 1870 – vlevo mariánský sloup, uprostřed Staroměstská radnice, vpravo Krennův dům a nad ním věže kostela sv. Mikuláše – Foto vybral a popisky pořídil facebookový profil Staroměstská radnice v Praze

Dlouhá léta šlo o jediné měření času ve městě. A i když o sto let po vztyčení Mariánského sloupu (1752) vznikla v nedalekém jezuitském klášteře a univerzitě Astronomická věž Klementina stále byl místní pražský čas určován podle  sloupu a ne podle hvězdárny v Klementinu. Poledne tedy v Praze nastalo ve chvíli kdy bylo poledne na poledníku, který protíná místo, kde stál Mariánský sloup. Časový rozdíl oproti Klementinu je sice malý, ale přesto se pro Prahu používal čas sloupu a ne hvězdárny.  (Zeměpisná východní délka věže je 14,41650E, sloupu 14,42132E, takže rozdíl v délkách je 0,00482o. A protože jeden stupeň odpovídá 4 časovým minutám, je časový rozdíl místního času sloupu a věže hvězdárny 1,16 sec – výpočet přebrán ze stránky Mariánský sloup.).

Orloj a Týnský chrám v roce 1856. Za radnicí se nenápadně tyčí Marianský sloup, který byl rozvášněným davem v roce 1918 stržen rozvášněným davem. – Foto: Andreas Groll

Mariánský sloup byl stržen 3. listopadu 1918 rozvášněným davem, který jej pokládal za symbol habsburské poroby. Pravdou je, že sloup byl vztyčen jako vyjádření díků Panně Marii, která podle tehdejšího přesvědčení pomohla uchránit Prahu na konci Třicetileté války před Švédy.

1918 Likvidace mariánského sloupu rozvášněným davem v roce 1918 – Foto vybral a popisky pořídil facebookový profil Staroměstská radnice v Praze

Mezi lety 1891 – 1911 se z bašty svaté Maří Magdalény, kde je dnes v Kramářově vile sídlo premiéra, střílelo poledne. Dělostřelci čekali na pokyn ze Starého Města. Podle výstřelu si lidé v Praze seřizovali hodinky.

Dělo na baště svaté Máří Magdalény, ze kterého se v Praze střílelo poledne