Všechna pražská města i oba pražské hrady (Pražský hrad i Vyšehrad) měly svá vlastní opevnění, kterými se dalo projít přes brány. Opevnění Starého Města se vznikem Nového Města, které jej obklopovalo, postupně ztrácelo na významu. Staroměstší se nechtěli svých hradeb vzdát a proto byly zdi a věže postupně obestavovány domy. Dnes ze staroměstského opevnění zbyly jen dvě věže ve dvorech mezi Bartolomějskou a Národní ulicí, věž od kostela svatého Martina ve zdi v Martinské ulici, Prašná brána a zbytek Starohavelské brány v domě ulice Na můstku.
Čtěte také: Krásná a majestátní Jindřišská věž! Co ukrývá za tajemství?
Do dnešní doby se na levém břehu zachovala značná část gotických i barokních hradeb. Na pravém břehu je pozoruhodně zachováno opevnění Vyšehradu. Prostor zbořených hradeb našel nové využití, v linii hradeb Starého města vznikly bulváry Národní třída, 28. Října a Revoluční. V trase novoměstských hradeb vede dnes severojižní magistrála.
V branách se vybíralo clo a obdobné poplatky. Na noc i na dobu válečného nebezpečí nebo epidemií moru se brány zamykaly. Noční odjezd z města byl možný na zvláštní povolení. Za zvláštní poplatek bylo možné opozdilce vpustit do města malými vrátky.
Staroměstské opevnění mělo 11 bran.
- Brána svatého Františka stála u Vltavy Na Františku
- Brána svatého Benedikta stála na konci Dlouhé třídy
- Brána svatého Ambrože stála v místech dnešního obchodního domu Kotva, v ústí Královodvorské ulice
- Brána Mikuláše od věže též Horská a také Odraná byla nahrazena Novou bránou dnes Prašnou. Vedla tudy cesta do Kutné Hory
- Starohavelská brána u Nového tržiště (u dnešní ulice Na Můstku, podle některých zdrojů se tato brána nazývala Nová) byla vysoká 20 metrů, dlouhá 16,5 metrů a široká 9 metrů. Navazoval na ni zděný můstek přes příkop, který je odhalen v podzemní části stanice metra Můstek. Brána se dochovala v domě Rytířská č. 12.
- Brána svatého Martina stála na Perštýně. Říkalo se jí i Zderazská brána, protože z ní vedla cesta do vsi Zderaz.
- Brána svatého Štépána stála při ústí dnešní ulice Karoliny Světlé.
- Brána u kostela svatého Jana na Zábradlí sloužila k plavení koní ve Vltavě
- Mostecká brána stála u křižovnického kláštera, v ulici směřující na Juditin most
- Brána svatého Valentina byly na konci Kaprovy ulice
- Brána za Židovským městem stála nedaleko dnešního Čechova mostu
Kromě těchto bran bylo v hradbách i několik dalších forten pro pěší.
Opevnění Hradčan bylo vybudováno počátkem 14. století.
Roku 1631 byly Hradčany rozšířeny o Strahov a Pohořelec a obklopily je tzv. Mariánské hradby.
- Špitálská neboli Šárecká brána byla v Kanovnické ulici. Zbořena byla v roce 1885.
- Strahovská neboli Říšská brána stával u kasáren na Pohořelci. Zbořena byla na konci 19 století. Na Strahově je dodnes patrno opevnění, ve kterém byla brána vetknuta.
- Brána svatého Benedikta též zvaná Dlážděná brána stála nad Úvozem
- Písecká brána neboli Bruská brána dodnes stojí nedaleko Letohrádku královny Anny
- Brána svaté Ludmily stála v dnešní Mickiewiczově ulici, nedaleko dnešní Bílkovy vily nad Chotkovu silnicí.
- další brána stála proti mostu do Pražského hradu
- brána vedle dnešního Arcibiskupského paláce vedla k potoku Brusnici
Hradby Nového Města byly dlouhé 3430 metrů a zahrnuly plochu 3,6 km2.
Hradby vedly od Vyšehradu ke Karlovu a pak v místech, kde dnes proudí auta po severojižní magistrále nynějšími ulicemi Sokolská, Mezibranská a Wilsonova až k Vltavě u Těšnova.
- Brána svatého Petra také zvaná Poříčská nebo Špitálská. Brána stále nedaleko pozdějšího nádraží Těšnov a sloužila ke spojení se Špitálskými poli tedy dnešním Karlínem.
- Horská též Vídeňská brána stála na konci Senovážného náměstí nedaleko dnešní křižovatky U Bulhara.
- Koňská brána též brána svatého Prokopa stála na horním konci Koňského trhu (Václavského náměstí). Na jejím místě stojí dnes Národní Muzeum.
- Žitná brána stála na konci Žitné ulice. Procházelo se jí do Vršovic a Nuslí. Dnešní Mezibranská ulice se jmenuje podle Koňské a Žitné brány.
- Slepá též Svinská a původně Brána svatého Jakuba byla na konci Ječné ulici v místech dnešního náměstí I.P. Pavlova. V okolí brány se konaly trhy vepřů. Slepá se nazývala po barokní přestavbě, od níž byla neprůjezdná, určená jen pro pěší.
Údaje o branách čerpány z Wikipedie.