Alena Ježková je renomovaná autorka knih o historii, mýtech a zajímavostech Prahy. Přinášíme vám exkuzivně ukázky z její nové knihy Karel IV. a jeho Praha. Populárně historická publikace je bohatě vybavena černobílými fotografiemi Jiřího Chalupy. Kniha je určená dospělým i mládeži jako vítaný doplněk školní výuky. Knihu si můžete objednat na našem eshopu. 

banner 1

Kostel sv. Jakuba s klášterem

Historie zdejšího františkánského kláštera a kostela je víc než sedm set let stará a souvisí se vznikem Starého Města pražského. Františkány sem pozval Václav I., bratr sv. Anežky, a snad právě mniši od Jakuba získali českou princeznu pro vstup do tehdy nového řádu klarisek.

karel-iv-a-jeho-praha
Knihu Karel IV. a jeho Praha si můžete objednat na eshopu Miluju Prahu

Již brzy po založení měl konvent u sv. Jakuba asi sto dvacet kněží a další bratry laiky, prostory kláštera tedy musely být rozlehlé. Asi i proto se ve zdejším refektáři, klášterní jídelně, 7. února 1311 konala korunovační hostina Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, budoucích rodičů Karla IV. Tehdy „oba v kráse mladosti se skvějící v největší slávě jeli na vybraných ořích z hradu do města, …provázeni jsouce vším vznešeným komonstvem. V refektáři u sv. Jakuba byly připraveny stoly a sedadla mistrného díla k slavné hostině královské, která tenkrát pro zimní čas nemohla držána býti pod nebem. Četný dvůr, jehož jedna síň neobsáhla, rozdělil se při tom k jiným hodům na blízce.“ Pět let po této události vypukl zhoubný požár, který zničil velkou část kláštera.  Král Jan s Eliškou Přemyslovnou poskytli finanční prostředky na jeho obnovu. Díky královské přízni a jiným štědrým podporovatelům mohl být nový kostel založen jako velkorysá trojlodní stavba se dvěma průčelními věžemi. Také klášter byl znovu budován, svědčí o tom zachované gotické ambity rajského dvora. V přízemí konventní budovy se dochoval také bývalý klášterní refektář, nyní sál Jana Lucemburského, v němž byla slavena jeho korunovační hostina.

Klášter u svatého Jakuba Většího na Starém Městě - Foto: Jiří Chalupa
Klášter u svatého Jakuba Většího na Starém Městě – Foto: Jiří Chalupa

Gotický chrám sv. Jakuba, který byl ve své době nejdelším pražským kostelem, dokončil až Karel IV. v roce 1374. V době baroka byl kostel několikrát přestavován a upravován. Barokní plastická výzdoba vstupního průčelí ze Štupartské ulice je považována za nejkrásnější barokní výzdobu v Praze. Třem velkým reliéfům, které jsou změtí lidských a andělských figur, vévodí sochy řádových světců sv. Františka, sv. Antonína Paduánského a patrona kostela sv. Jakuba Většího – apoštola, jehož ostatky spočívají ve španělském Santiagu de Compostela.

Čtěte také Místo zrození Karla IV. Povídání o tajemném domě U Kamenného zvonu

jakub3-dsc_6046
Třem velkým reliéfům, které jsou změtí lidských a andělských figur, vévodí sochy řádových světců sv. Františka, sv. Antonína Paduánského a patrona kostela sv. Jakuba Většího – apoštola – Foto: Jiří Chalupa

Pro středověkého křesťana nebylo přímo povinností, ale významnou ctností jednou za život doputovat buď do Svatého města Jeruzaléma, do Říma k hrobu apoštola sv. Petra, anebo do španělského Santiaga de Compostela k hrobu sv. Jakuba Většího. V dobách Karla IV. se od kostela sv. Jakuba každoročně vydávalo na cestu do Španělska dlouhou pět tisíc kilometrů velké procesí poutníků. Zbožný císař tuto aktivitu velmi podporoval, poutníkům údajně uděloval své osobní požehnání. Kostel sv. Jakuba se posléze stal jedním z pražských chrámů, kde bylo v rámci smutečních obřadů vystaveno tělo zesnulého Karla IV., které zde „zůstalo přes noc na skvostném lešení, na němž 500 svíček hořelo.“