Největší český zvon, Zikmund v katedrále svatého Víta, neohlásí oproti zvyklostem příchod nového roku. Důvodem špatného technického stavu může být nové srdce zvonu instalované v roce 2002 poté, co to původní prasklo. Nové srdce je o 50 kilo těžší, což může zvonu způsobovat problémy. Dokud se nezjistí, zda srdce zvon nepoškozuje, se nebude používat. Informoval o tom Tomáš Stařecký, hlavní zvoník katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha. První zvonění v novém roce lidé uslyší 1. ledna v 09:40, kdy po 20 minut budou zvát všechny zvony k novoroční mši, kterou bude také sloužit kardinál Duka.
„Pojďte rychle za chvíli to začíná,“ říká mi zvoník Martin Pauer, který nás do zvonice ve věží svatovítského chrámu pozval.
Vyběhli jsme po pár schodech a pak už tam byl ON. Největší zvon českého království a vůbec široko daleko visí ve věži ve své monumentální kráse. Nese jméno svatého Zikmunda patrona českého království.
V Praze padaly kroupy jak hrachy. Podívejte se na videa
Je to zvon úctyhodných rozměrů.
- Dolní průměr: 256 cm.
- Výška: 203 cm.
- Výška koruny: 38 cm.
- Vnitřní hloubka: 190 cm.
- Hmotnost: odhadována na 13,5 až 16,5 tuny.
Čtyři zvoníci se chopili lan a začali mnohatunovým kolosem kývat. Jednou podruhé potřetí docela tiše. Slyšíte jen vzdechy námahy zvoníků a jak se hlava zvonu vzpíná v zavěšení. Dlouhou půl minutu než srdce udeří do zvonu. Ding! Prostor zaplaví ohlušující zvuk. Ding! A už je slyšet jen on. V harmonii mohutného G. Zvuk Zikmunda ovládl prostor ve zvonici a nese se nad celým městem. Zvoníci a jejich námaha je pro tuto chvíli zapomenuta. Stali se součástí tohoto starodávného spektáklu. Ding! Jen posloucháte a necháváte se nést monumentálním zvukem. A přitom zvoníci se s lany klaní až k zemi a Zikmund se jim odměňuje svou silou a jiskrou.
Tajemný úkryt na pražské Folimance ukázal svá tajemství
Kolik už zvoníků za 466 let zvon přežil? Ding! A kolik jich ještě přežije? Vše přehlušuje Zikmund. Je ho všude plno. Jak ve zvonici, tak ve městě. Ding! A jak se srdce zařezává do zvonoviny, odletují ze Zikmunda šupiny kovu. Ve svitu slunce, které z jihozápadu nakukuje do zvonice, se snáší k zemi zvonovinový prach, chvěje se a zaplňuje prostor zlatavým třpytem odráženého slunce. A jak se zvonovina v místě nárazu odlupuje, zvon se oslabuje. Proto se musí Zikmund jednou za 150 let otočit, jinak pukne.
Zvony na katedrále
Zvony katedrály jsou ve dvou patrech věže nad Hazemburskou kaplí. Zvonů je na katedrále sedm. V plné sestavě jsou ale jen dva roky. Tři zvony Dominik, Maria a Ježíš byly zabaveny během první světové války 30. října 1916. Nahrazeny byly až v roce 2012. Zvon, který první válku přestál, je právě největší zvon Zikmund ulitý Tomášem Jarošem v roce 1549 laděným do G. O patro výše je zvon původně umíráček Josef z roku 1602, laděn C2, který je nejmenší váží jen 160 kg a spodní průměr je 81,5 cm, zvon Jan Křtitel od Mistra Stanislava z roku 1546 váží 3640 kg, průměr 157 cm a ladění dis1 a Václav zvonařů Ondřeje a Matěje z roku 1542, vážící 4480 kg, s průměrem 176 cm a laděním C1.
Zvoní se jen ručně a většinou bez Zikmunda, který se rozeznívá jen ve významné svátky. Pořad nedělního poledního zvonění vypadá takto. Nejprve se v 11:59 rozezní nejmenší Josef. V pravé poledne se přidá Jan Křtitel a ve 12:02 zvony doplní Václav, který utichne až ve čtvrt na jednu. Pokud zvoní Zikmund začíná pět minut po poledni a zvoní čtvrt hodiny. Jen rozhoupat Zikmunda trvá půl minuty. Jana Křtitele zvoní jeden člověk, Václava dva lidé a na Zikmunda musí být čtyři a připravené střídání. Na závěr zvonění ještě minimálně jeden zvoník musí chytat srdce.
Pořad pravidelných nedělních zvonění:
Průběh nedělního ranního zvonění před mší svatou, která začíná v 10:00, je následující:
| 09:45 | začátek zvonění | zvony Ježíš a Marie začínají |
| 09:45 až 10:00 | zvony Ježíš a Marie | začínají oba spolu a končí společně se všemi zvony |
| 09:50 až 10:00 | zvony Josef a Dominik | začínají oba spolu a končí společně se všemi zvony |
| 09:55 až 10:00 | zvony Jan Křtitel a Václav | začínají oba spolu a končí společně se všemi zvony |
| 10:00 | konec zvonění | všechny zvony končí společně |
Průběh nedělního poledního zvonění je následující:
| 11:59 | začátek zvonění | sólové minutové zvonění zvonu Josef |
| 12:00 | zvony Dominik, Jan Křtitel a Václav | začínají všechny najednou a do 12:12 zvoní společně se zvonem Josefem |
| 12:12 | končí zvon Josef | |
| 12:13 | končí zvon Dominik | |
| 12:14 | končí zvon Jan Křtitel | |
| 12:15 | konec zvonění | končí zvon Václav |
V současné době zajišťuje zvonění v katedrále sv. Víta 15 pravidelných zvoníků a 8 zvoníků občasných. Z toho 10 služebně nejstarších zvoníků má dohromady za sebou přes 150 let činné služby. Z 23 výše zmíněných zvoníků je 7 žen.
Pravidelně se zvoní vždy v neděli před mší svatou a v poledne – vždy 15 minut. Při mimořádných příležitostech a svátcích se přidává i zvon Zikmund. Počet všech zvonění za kalendářní rok se pohybuje kolem 130.
Čerpáno z webu svatovítské katedrály
Pověsti
Když umíral císař a český král Karel IV. začal umíráček na věži svatovítské katedrály zvonit sám od sebe. Postupně se podle legendy přidaly i další české zvony. Když Karel uslyšel ten tartas před smrtí ještě zvolal: „Hle, dítky mé, už mě volá Pán Bůh, budiž s vámi na věky!“
Velkou obavu z jižní věže, kde jsou zvony umístěny, měl syn Karla IV. Václav. Věštba mu předpověděla, že zemře před věží svatovítskou. Král Václav IV. proto nechal věž v roce 1419 raději zbořit a odjel na své sídlo na Novém hradě u Kunratic. Skolila ho mrtvice. Na smrtelném loži teprve pochopil pravý význam proroctví. Zemřeš před věží svatovítskou znamenalo, že jeho skon příjde dříve než bude zničena věž.
Svatovítské zvony dokážou měnit své hlasy podle nálady v království. Když byla dobojována bitva na Bílé hoře zvonily tak smutně, že probouzely světce pohřbené v katedrále.
Po velkém požáru Prahy v roce 1541, kterému padl za oběť i předchůdce největšího českého zvonu Zikmunda Patron, zůstávala Hazemburská kaple v přízemí věže prázdné. V té době sloužila zvoníkům jako komora. A jak to bývá, v kapli jednou usnul opilý zvoník. O půlnoci ho probudil přízrak a vyhnal ho z kostela. Mládenec zešedivěl hrůzou.
Říká se také, že zvony z věže nelze uloupit. Zloděj zemře a navíc zvony naložené na vůz by ztěžkly tak, že by s nimi žádný nehnul. A kdyby se to přece podařilo. Zvony by po čase přilétly na jižní věž katedrály samy.
Když pukne srdce zvonu Zikmund hrozí českému království nebezpečí. Potvrdilo se to i při poslední takové události, kdy v roce 2002 srdce puklo. Dva měsíce na to zasáhla Česko zatím největší povodeň s tisíciletou vodou.
Když byl Zikmund vyroben, dlouhá léta stál na nádvoří před chrámem Všech svatých na Pražském hradě, protože se nedařilo ohromný a těžký zvon dostat nahoru do zvonice. Všechny provazy se totiž přervaly. Podařilo se to podle legendy až dceři krále Ferdinanda I. Habsburského, která s dalšími děvčaty upletla provaz z vlastních vlasů. Takové lano zvon udrželo.
