Z Rokytnice nad Jizerou zkoumáme Západní Krkonoše:
Vydáváme se do krásné podhorské a horské oblasti Krkonoš, na západě ohraničené Harrachovem a na východě Jilemnicí. Sever oblasti určují hranice s Polskem a na jihu bývalá sopka Kozákov.
Západní Krkonoše jsou oblastí našich nejvyšších a nejstarších českých hor. Najdeme zde malebné nížiny při vodních tocích, klidné náhorní plošiny i horské partie. Nejvýznamnější a současně nejznámějším horským hřebenem je Zlaté návrší s přilehlým Kotlem. Nejkrásnější údolní krajina je podél toku řeky Jizery, klidné a romantické údolí plné krásných zákoutí při říčních zákrutech.
Průmyslem málo dotčený kraj poskytuje hojnost zdravého ovzduší potřebného k načerpání nových sil při různých horských tůrách nebo toulkách krajinou. Příznivé proudění vzduchu působí kladně i na minimální výskyt mlh a zmírňuje horko v letních dnech.
Článek vznikl s podporou Rokytka Snowhousu v Rokytinci nad Jizerou.
V západních Krkonoších několik přirozených turistických center – na západě je to Harrachov, známý především svým mamutem – můstkem pro lety na lyžích, pod Lysou horou je to Rokytnice nad Jizerou, která si oproti ostatním Krkonošským střediskům zachovala původní ráz a Jilemnice, kdysi centrum hospodářského rozvoje oblasti. Ještě bychom mohli připomenout Semily, významné centrum Pojizeří.
Tato oblast kdysi bývala krajem chudých tkalců. Snad v každé druhé chalupě býval ruční stav a jeho „na cukr, na kafe“ se ozývalo dlouho do noci, kdy tkadlec při svitu louče vydělával na skromné živobytí. Něco málo se urodilo na svažitých kamenitých políčkách a přesto zde lid žil šťastně. Naopak zde byl lid velmi pohostinný a v jeho hlavách se zrodilo mnoho hezkých „poudaček“. Někteří naši literáti je rádi používali jako náměty svých děl.
Západní Krkonoše dneška jsou už tak trochu jiné hory. Ze starých dob lidem ale zůstala pohostinnost. Je to vlastnost, kterou oceníte při každém setkání s horalem. U některých zůstala i schopnost vyprávět příhody, které se nesou z generace na generaci.
Tato oblast je dnes významnou turistickou oblastí jak v létě, tak v zimě. Jsou zde horská střediska vybavená moderní technikou a s nimi je zde široká škála možností ubytování od turistického typu až po přepychové apartmány. Je zde spousta služeb snažící se zpříjemnit pobyt návštěvníků. Také krajina horního Pojizeří má svůj jedinečný podhorský ráz. Jako dvě tepny protékají oblastí dvě říčky, Jizera a Oleška, aby se v Semilech spojily v jednu větší řeku. Celá oblast horního Pojizeří oplývá lesními porosty a hojností pastvin. Jen na náhorních rovinách najdeme skromná políčka poskytující zdejším lidem poměrně pracný užitek.
V popisované oblasti najdeme sice málo výrazných turistických cílů, ale o to více je tu drobných sakrálních i jiných památek. Nejvyhledávanějším cílem horního Pojizeří jsou Dolomitové jeskyně v Bozkově. Z technických památek je zde několik mostů: v Dolní Sytové, Bystré nad Jizerou, pod Spálovem a v Libštátě.
Milovníky techniky upoutá vodní mlýn v Roztokách a Technické muzeum v Loukově.
_____________________________________________________________
Tip na výlet autem:
Ze Špindlerova Mlýna do Vrchlabí
Špindlerův Mlýn je považován za perlu Krkonoš především kvůli své příznivé poloze uprostřed nejvyšších českých hor. Můžete vybírat z bohaté nabídky turistických cest v údolích i na hřebenech, které Vás provedou krásnými místy s širokými výhledy do krajiny. Kromě toho se také podíváme na rozhlednu na vrcholu Přední Žalý a zavítáme do Vrchlabí na zámek a shlédneme řadu památek města.
1) Špindlerův Mlýn
Prvním cílem našeho putování po krásách Krkonoš se stal známý Špindlerův Mlýn řadící se v současnosti plným právem na první místo mezi horská střediska na jižní, české straně Krkonoš. Původně se jednalo o hornickou a dřevorubeckou osadu založenou v souvislosti s dolováním rud na úbočích Kozích hřbetů a Stohu a jejím zpracování v hutích. Dominantou města se stal bílý železobetonový obloukový most v centru města, v roce 1802 byl položen základní kámen pro zděný kostel svatého Petra a Pavla, který stojí dodnes. Možnosti vyžití jsou zde pro všechny, nejenom pro zdatné sportovce, najdete tu také trasu pro invalidní vozíčky. V létě se zde návštěvníci mohou pobavit na letní bobové dráze, obří houpačce v lanovém parku, na motorových čtyřkolkách, při přemostění přes přehradu nebo zažít tandem paragliding. Jednou z možností je i krátká turistika ke Šmidově vyhlídce ve svazích hory Medvědín, na kterou vede lanovka.
2) Herlíkovice – Přední Žalý
Ze Špindlerova Mlýna se přesuneme 11 km jižně do Herlíkovic. V blízkosti se nachází dominanta Vrchlabska, vrchol Žalý s rozhlednou v nadmořské výšce 1019 m, na jehož vrchol vede nová čtyřsedačková lanovka. Rozhledna zde stála již roku 1836 a byla ze dřeva. Roku 1889 byla nahrazena železnou, 15 m vysokou věží. Dnešní kamenná, 18 metrů vysoká rozhledna byla postavena roku 1892 a je z ní údajně nejkrásnější panoramatický rozhled v Krkonoších. Spatřit lze nejen krkonošské vrcholky, ale i vzdálenější místa naší vlasti.
3) Vrchlabí
Po krajinářských výhledech nás čeká 3 km vzdálené Vrchlabí. Toto malebné horské město se rozkládá podél řeky Labe necelých 25 km od jeho pramene a právem je nazýváno vstupní branou do nejvyšších českých hor Krkonoš. Město s bohatou historií nabízí řadu pamětihodností, kulturních událostí i příležitostí k nákupům či relaxaci. K navštívení stojí zámek, kde sídlí Městský úřad a návštěvníci zde mohou shlédnout vstupní halu se zdobenými dveřmi a obrazy čtyř krkonošských medvědů ulovených na vrchlabském panství a především velké renesanční kachlová kamna v bývalém tzv. rytířském sále. Město skýtá také nejstarší lidové stavby v Krkonoších a to soubor tří štítových domů, ve kterých je dnes informační středisko Správy KRNAP a Krkonošské muzeum. Přírodovědnou a historickou expozici Krkonošského muzea zase uvidíte v bývalé obytné budově konventu Augustiniánského kláštera.
Tip na výlet pěšky:
Přes Pančavskou louku k Mumlavskému vodopádu
Nádherný výlet nás z Harrachova zavede údolím Ryzího potoka na náhorní pláně Krkonoš. Zde se podíváme na Pančavský vodopád a k prameni Labe. Zpět se vrátíme kolem Vosecké boudy a pak malebným údolím řeky Mumlavy s jedinečným Mumlavským vodopádem.
Výchozím bodem je horské městečko Harrachov – největší středisko turistiky a zimních sportů v západních Krkonoších. Tato původně malá ves dostala své jméno po hraběti Ferdinandu Bonaventurovi Harrachovi, který r. 1701 koupil jilemnické panství. V místní části Nový Svět založil sklárnu s výrobou světoznámého českého křišťálu. Vycházíme od rozcestí Harrachov – ČSAD po zelené turistické značce přes osadu Rýžoviště údolím Ryzího potoka směr „Ručičky“ 5 km. První polovinu stoupáme jen mírně /1-2/ a od poslední chaty – Lesní zátiší se stoupání postupně přiostřuje až na /2-3/.
Od rozcestí Ručičky stále stoupáme dále po zelené značce 2 km k horské chatě Dvoračky (možnost občerstvení). Cestou se nám místy odkrývají pěkné výhledy na údolí s Rokytnicí nad Jizerou. Za chatou u Dvoračky zabočíme vlevo do kopce na červenou značku a 2 km prudce stoupáme /3/ ve svahu Lysé hory na náhorní planinu, kde je rozcestník U Růženčiny zahrádky (1367 m). Čím stoupáme výš, tím máme lepší výhled na stále větší část Krkonoš.
V blízkosti Růženčiny zahrádky se nachází zbytky bývalého čs. vojenského opevnění. Přítomnost bunkrů v této výšce je překvapující, ale je si třeba uvědomit, že právě přes Pančavskou louku vedla už v 16. stol. obchodní stezka z Čech do Slezska. My pokračujeme stále po červené 1,5 km již mírněji přes Harrachovy kameny s dalekým výhledem a kolem mohyly Hanče a Vrbaty k Vrbatově boudě (možnost občerstvení). Celou cestu máme jak na dlani Pančavskou a Labskou louku lemovanou okolními vrcholy.
Pokračujeme opět po červené a mírně klesáme 1,5 km k největšímu vodopádu v Krkonoších – Pančavskému vodopádu. Ten padá z Pančavské louky v kaskádách dlouhých 148 m až do Labského dolu. Vyhlídky od vodopádu a Ambrožova vyhlídka nám nabízí fascinující pohledy nejen na vodopád, ale i na majestátní Labský důl.
Od rozcestí Labská bouda stoupáme 1,5 km /2-3/ k prameni Labe. U pramene této významné evropské řeky je deska s barevnými erby měst, kterými Labe protéká. Naším dalším cílem je 3 km vzdálená Vosecká bouda. K ní se dostaneme po zelené postupným klesáním přes Navorskou louku s pěknými výhledy až na vrchol Ještěd.
Od této poslední boudy na naší trase stále prudčeji klesáme /2-3/ po žlutě značené kamenité cestě dolů. Na začátku údolí, kterému vévodí divoká krása Mumlavy je rozcestí Krakonošova snídaně (1030 m). Od něho pokračujeme mírným klesáním po modré značce zpevněnou cestou vedenou po pravém břehu Mumlavy, která se zde prodírá nádherným skalnatým korytem. Po 5 km nesmíte přehlédnout odbočku vlevo k obřím hrncům a především k nejnavštěvovanějšímu krkonošskému vodopádu. Pak už nás čeká 1,5 km dlouhé klesání po silnici zpět do Harrachova, kde náš výlet končí.
