Fotograf Jaroslav Jiřička je přední český fotograf, který více než 20 let pracuje pro české časopisy a noviny. Jeho ateliérové fotografie patří k tomu nejlepšímu, co můžete na českém trhu najít. Jaroslav pořádá i kursy ateliérové fotografie, které jsou vynikající školou jak pro začínající, tak pro pokročilé fotografy.
Škola ateliérové fotografie Jaroslav Jiřičky je jednodenní (cca 7 hodin). Naučíte se používat různé druhy světla, část dne vám bude k dispozici figurant nebo figurantka. Pracovat budete v malé skupině (max. 3 „žáci“) v pražském ateliéru.
Během kurzu vzniknou i vaše profesionální fotografie od Jaroslava Jiřičky. Sami zažijete pocity fotografovaného objektu a navíc získáte své vlastní profesionální portréty. Anebo vezměte do ateliéru manželku (manžela, přítelkyni, přítele) a Jaroslav Jiřička vyfotí je.
Jarda Jiřička přední český fotograf
Fotograf Jaroslav Jiřička pracoval v časopisech Ahoj na sobotu, Blesk magazín, Mladý svět, v přílohách deníků Bohemia, Květy, Vlasta, Moje země, spolupracuje s řadou dalších.
Fotografoval reportáže v mnoha evropských zemích, v USA, na Kubě, Srí Lance, Keni, Rusku a dalších.
Získal několik ocenění v prestižní fotografické soutěži Czech Press Photo včetně 1. místa v kategorii reportáž.
S předními českými kuchaři a cukráři vytvořil několik knih.
Pravidelně pořizuje letecké fotografie Prahy.
V současnosti se věnuje hlavně portrétní fotografii, fotil přední české lékaře, vědce, umělce a celou řadu dalších zajímavých lidí.
Jaroslav Jiřička
Ateliér:
Na Bojišti 2, Praha 2
Tel.: +420 602 253 454
E-mail: jiricka.picter@post.cz
Web: www.nasviceno.cz
Facebook: Škola ateliérové fotografie
Tady si můžete přečíst, jak se fotí v noci:
Noční fotky jsou zajímavé, známá místa na nich vypadají jinak. Někdy tajemně, často slavnostně, občas ale i hůř, než za denního světla. Stále je však nejenom v Praze dost míst, kam stojí zato vyrazit s fotoaparátem po setmění. Fotím digitálními zrcadlovkami. Kompakty, i dost drahé, mám taky, ale výsledky byly vždy o dost horší, takže s nimi v noci (a většinou ani ve dne) nefotím.
Nezbytný je stativ. Na kvalitu nočních fotek se kladou dost vysoké nároky. Takže je potřeba nastavit co nejnižší citlivost (100 nebo 200 ASA), clonu 8 až 11 (při nich objektiv nejlépe kreslí), čas cca. 15 vteřin. Zkusím první fotku, bude-li tmavá, nastavím 30 vteřin. Pořád tmavá? O jednu clonu níž, tj. 5,6. Pár pokusů a je to OK. Aby se fotoaparát při expozici co nejméně chvěl, nastavím samospoušť na 10 vteřin, exponuji, a i když do přístroje trochu ťuknu, nevadí, za těch 10 vteřin se zklidní. A důležitá věc. Při dlouhých expozicích některé pixely stávkují, na výsledných snímcích se objeví spousta modrých, bílých i jinak barevných kazů. V menu je potřeba nastavit „potlačení šumu dlouhé expozice“ na auto nebo zapnuto. Foťák po zavření závěrky chvilku (i třeba 10 vteřin) svítí, tedy pracuje a vadná místa dopočítává. Je to daleko jednodušší, než pak snímek pracně retušovat.
Takto vznikly tyto fotografie:
- Magistrála – Foto: Jaroslav Jiřička
Daleko zajímavější než focení v noci (výjimky potvrzují pravidla) je zachycení atmosféry za soumraku nebo za svítání. Obloha je tmavě modrá, ještě osvětluje scénu, ale lampy, neony a různá další světla jsou již vidět. Tato zvláštní světelná rovnováha trvá několik minut, někdy jen pár chvil. A to je ten správný čas pro focení. Dokonce i expoziční automatika se většinou chová správně, ale zrcadlovku máte proto, aby byla většina věcí pod kontrolou, takže lepší je manuální nastavení. A často to jde i bez stativu.
Foťák jsem položil na zábradlí mostu, opřel se o něj a fotil. Z několika snímků se dal vybrat ostrý.
Stejně vznikla fotka zasněžené Prahy z petřínské rozhledny. Tři minuty nato byly již střechy tmavé a vůbec nevypadaly zasněženě.
Následující fotky jsou foceny ze stativu.
Nový Smíchov jsem musel fotit přes dráty a fotku potom retušovat, ale jinak to nešlo. Kdybych šel blíž, budova by vypadala ošklivě. Ve všech případech jsem nastavil barevnou teplotu kolem 5400 stupňů Kelvina, tedy na denní světlo. Někdy udělám varianty plus mínus 1000 stupňů, ale je to celkem zbytečné.
Další snímky jsou foceny kinofilmovou zrcadlovkou na diapozitivy a pak naskenovány. Řekl bych, že na diákách vypadá soumrak jinak než z digitálního přístroje.
A Karlův most na tomto snímku je z naskenovaného negativu. Foceno za svítání, kdy se tam nemotali lidi.
Na další fotce je porodnice U Apolináře. Zezadu měsíční světlo, zepředu pouliční lampy. Trochu jako z hororu.
