Alena Ježková je renomovaná autorka knih o historii, mýtech a zajímavostech Prahy. Přinášíme vám exkuzivně ukázky z její nové knihy Karel IV. a jeho Praha. Populárně historická publikace je bohatě vybavena černobílými fotografiemi Jiřího Chalupy. Kniha je určená dospělým i mládeži jako vítaný doplněk školní výuky. Knihu si můžete objednat na našem eshopu. 

banner 1

U přepážek na hlavní poště v Jindřišské ulici jsou každodenně odbaveny stovky Pražanů. Málokdo z nich asi tuší, že při čekání na vyřízení svých záležitostí nervózně postává na místě, kam často chodíval i Karel IV. Nechodil na poštu, ale do zahrady, kterou tu měl jeho dvorní lékárník Angelo z Florencie.

Mobilizace v roce 1914 u hlavní pošty v Praze
Mobilizace v roce 1914 u hlavní pošty v Praze

Po založení Nového Města Karel IV. věnoval svému lékárníkovi velký pozemek o výměře jednoho hektaru, zabírající čtvrtinu bloku mezi dnešním Václavským náměstím a ulicí Politických vězňů, k tomu přidal ještě „znamenité výsady“, což znamenalo financování. Z původně zamýšlené bylinné zahrádky pro potřeby Angelovy lékárny tak vznikla rozsáhlá botanická zahrada, první svého druhu v Evropě.

Knihu Karel IV. a jeho Praha si můžete objednat na našem eshopu
Knihu Karel IV. a jeho Praha si můžete objednat na našem eshopu

Po majiteli dostala zahrada jméno Hortus Angelicus, zahrada Andělská. Byla ohrazená vysokou zdí a její plocha byla rozdělena na menší políčka a záhony oddělené nízkými plůtky. Pro odpočinek návštěvníků sloužily altánky a drnová sedátka, přítomnost vody zajišťovaly vodní nádrže a jezírka. Kromě pestrých barev květin návštěvníka opájely také silné vůně, které vydávaly aromatické byliny. Atmosféru dotvářel zpěv ptáků v klecích rozvěšených po stromech a keřích. Rostly a kvetly zde nejen tuzemské, ale také exotické rostliny a stromy, jejichž semena Angelovi vozili jeho krajané z Itálie. Za svého pražského pobytu v roce 1356 si zahradu pravděpodobně prohlédl i věhlasný italský literát Francesco Petrarca.

Dvroana hlavního pražského poštovního úřadu - (současný stav)
Dvroana hlavního pražského poštovního úřadu – (současný stav)

Karel IV. navštěvoval Andělskou zahradu často a rád v ní pobýval. Výsadní postavení si zahrada udržela i po jeho smrti, financoval ji Václav IV. a po Angelovi o ni pečoval jeho nástupce, dvorní lékárník Ludovico. Vlivem husitských válek a dalších dějinných událostí však zahrada zpustla, až nakonec zůstala zapomenuta. V polovině 18. století však pozemek neunikl pozornosti hraběte Františka Antonína Šporka. Na své náklady tu vybudoval klášter sester celestýnek s průčelím obráceným do dnešní ulice Politických vězňů a Andělská zahrada se proměnila v zahradu klášterní. Klášter však trval jen necelých čtyřicet let, v rámci reforem císaře Josefa II. byl zrušen. Definitivní zánik Andělské zahrady však znamenala až výstavba pražské Hlavní pošty v roce 1874, jejíž budovy se dvěma prostornými dvory zabraly celou její rozlohu.

Listonoši se připravují na roznášku (1946) - Foto: archiv České pošty
Listonoši se připravují na roznášku (1946) – Foto: archiv České pošty

A tak na zahradu císařského lékárníka Angela upomínají jen bohaté malby na fasádách bývalého poštovního dvora, dnešní moderní dvorany s proskleným stropem. Vytvořil je na začátku 20. století malíř Karel Vítězslav Mašek. Zobrazují motivy poštovnictví a dopravnictví v dobovém stylu, včetně roztomilých propagačních hesel, suverénně však převažují obrazy rostlinné. Jsou tu vzrostlé lípy a duby, jabloně s bohatou úrodou, umně propletené úponky vinné révy a psího vína, šípkové růže i slunečnice jako živé.