Seřiďte si hodinky podle pražského poledníku! Je to snadné…

Poledník, který je vyznačen uprostřed Staroměstského náměstí, je vlastně pomníkem stínu, který už neexistuje. Když stín Mariánského sloupu, který stál na náměstí od roku 1650 do roku 1918, zakryl pražský poledník, bylo v Praze poledne. Bez sloupu tak pražské pravé poledne zjistíme už jen podle stínu lidí, kteří o polednách křižují Staroměstské náměstí. Sami si můžete zkusit, postavit se na kraj poledníku a počkat až váš vlastní stín padne na poledník ve stejném směru, pak si můžete přeřídit hodinky na přesný pražský čas sloupu.

Kalendáře Miluju Prahu 2018 objednávejte na miujup@gmail.com nebo eshopu Miuju Prahu

Když stíny lidí začnou být rovnoběžné s pražským poledníkem blíží se poledne - Foto: David Černý

Když stíny lidí začnou být rovnoběžné s pražským poledníkem blíží se poledne – Foto: David Černý

Dlouhá léta šlo o jediné měření času ve městě. A i když o sto let po vztyčení Mariánského sloupu (1752) vznikla v nedalekém jezuitském klášteře a univerzitě Astronomická věž Klementina stále byl místní pražský čas určován podle  sloupu a ne podle hvězdárny v Klementinu. Poledne tedy v Praze nastalo ve chvíli kdy bylo poledne na poledníku, který protíná místo, kde stál Mariánský sloup. Časový rozdíl oproti Klementinu je sice malý, ale přesto se pro Prahu používal čas sloupu a ne hvězdárny.  (Zeměpisná východní délka věže je 14,41650E, sloupu 14,42132E, takže rozdíl v délkách je 0,00482o. A protože jeden stupeň odpovídá 4 časovým minutám, je časový rozdíl místního času sloupu a věže hvězdárny 1,16 sec – výpočet přebrán ze stránky Mariánský sloup.).

Staroměstké náměstí s Mariánským sloupem, jehož stín uročoval v Praze poledne. Od sloupu byl ve dlažbě náměstí vyznačen místní poledník, tedy čára jdoucí středem sloupu a mířící od něho na sever. Toto bylo vyznačeno třemi pruhy dlažebních kostek, jinak stejných jako okolní zadláždění náměstí. - Foto. archiv stare-pohledy.cz

Staroměstké náměstí s Mariánským sloupem, jehož stín uročoval v Praze poledne. Od sloupu byl ve dlažbě náměstí vyznačen místní poledník, tedy čára jdoucí středem sloupu a mířící od něho na sever. Toto bylo vyznačeno třemi pruhy dlažebních kostek, jinak stejných jako okolní zadláždění náměstí. Na tomto historickém snímku je dopoledne, neboť slunce stojí na jihovýchodě a stín je na západ od poledníku. – Foto. archiv stare-pohledy.cz

Mariánský sloup byl stržen 3. listopadu 1918 rozvášněným davem, který jej pokládal za symbol habsburské poroby. Pravdou je, že sloup byl vztyčen jako vyjádření díků Panně Marii, která podle tehdejšího přesvědčení pomohla uchránit Prahu na konci Třicetileté války před Švédy.

hradčany

Pohled z věže Staroměstské radnice na Pražský hrad. Vlevo bašta svaté Máří Mgadalény s Kramářovou vilou, kde se v Praze střílelo poledne. – Foto: David Černý

Mezi lety 1891 – 1911 se z bašty svaté Maří Magdalény, kde je dnes v Kramářově vile sídlo premiéra, střílelo poledne. Dělostřelci čekali na pokyn ze Starého Města. Podle výstřelu si lidé v Praze seřizovali hodinky.

Dělo na baště svaté Máří Magdalény, ze kterého se v Praze střílelo poledne

Dělo na baště svaté Máří Magdalény, ze kterého se v Praze střílelo poledne

Tagy:  

Napsat komentář