Brány pražského opevnění. Jak vypadaly a kde je jim konec?

Všechna pražská města i oba pražské hrady (Pražský hrad i Vyšehrad) měly svá vlastní opevnění, kterými se dalo projít přes brány.  Opevnění Starého Města se vznikem Nového Města, které jej obklopovalo, postupně ztrácelo na významu. Staroměstší se nechtěli svých hradeb vzdát a proto byly zdi a věže postupně obestavovány domy. Dnes ze staroměstského opevnění zbyly jen dvě věže ve dvorech mezi Bartolomějskou a Národní ulicí, věž od kostela svatého Martina ve zdi v Martinské ulici, Prašná brána a zbytek Starohavelské brány v domě ulice Na můstku.

Čtěte také: Krásná a majestátní Jindřišská věž! Co ukrývá za tajemství?

Do dnešní doby se na levém břehu zachovala značná část gotických i barokních hradeb. Na pravém břehu je pozoruhodně zachováno opevnění Vyšehradu. Prostor zbořených hradeb našel nové využití, v linii hradeb Starého města vznikly bulváry Národní třída, 28. Října a Revoluční. V trase novoměstských  hradeb vede dnes severojižní magistrála.

Kalendáře Miluju Prahu 2018 objednávejte na miujup@gmail.com nebo eshopu Miuju Prahu

V branách se vybíralo clo a obdobné poplatky. Na noc i na dobu válečného nebezpečí nebo epidemií moru se brány zamykaly. Noční odjezd z města byl možný na zvláštní povolení. Za zvláštní poplatek bylo možné opozdilce vpustit do města malými vrátky.

 

Staroměstské opevnění mělo 11 bran.

  • Brána svatého Františka stála u Vltavy Na Františku
  • Brána svatého Benedikta stála na konci Dlouhé třídy
  • Brána svatého Ambrože stála v místech dnešního obchodního domu Kotva, v ústí Královodvorské ulice
  • Brána Mikuláše od věže též Horská a také Odraná byla nahrazena Novou bránou dnes Prašnou. Vedla tudy cesta do Kutné Hory
  • Starohavelská brána u Nového tržiště (u dnešní ulice Na Můstku, podle některých zdrojů se tato brána nazývala Nová) byla vysoká 20 metrů, dlouhá 16,5 metrů a široká 9 metrů. Navazoval na ni zděný můstek přes příkop, který je odhalen v podzemní části stanice metra Můstek. Brána se dochovala v domě Rytířská č. 12.
  • Brána svatého Martina stála na Perštýně. Říkalo se jí i Zderazská brána, protože z ní vedla cesta do vsi Zderaz.
  • Brána svatého Štépána stála při ústí dnešní ulice Karoliny Světlé.
  • Brána u kostela svatého Jana na Zábradlí sloužila k plavení koní ve Vltavě
  • Mostecká brána stála u křižovnického kláštera, v ulici směřující na Juditin most
  • Brána svatého Valentina byly na konci Kaprovy ulice
  • Brána za Židovským městem stála nedaleko dnešního Čechova mostu

Kromě těchto bran bylo v hradbách i několik dalších forten pro pěší.

Prašná brána v roce 1900

Prašná brána v roce 1900

Prašná brána před regotizací v roce 1850 s ještě stojícím kostelem svatého Ambrože v místech dnešního Obecního domu

Prašná brána před regotizací v roce 1850 s ještě stojícím kostelem svatého Ambrože v místech dnešního Obecního domu

Opevnění Hradčan bylo vybudováno počátkem 14. století.

Roku 1631 byly Hradčany rozšířeny o Strahov a Pohořelec a obklopily je tzv. Mariánské hradby.

  • Špitálská neboli Šárecká brána byla v Kanovnické ulici. Zbořena byla v roce 1885.
  • Strahovská neboli Říšská brána stával u kasáren na Pohořelci. Zbořena byla na konci 19 století. Na Strahově je dodnes patrno opevnění, ve kterém byla brána vetknuta.
  • Brána svatého Benedikta též zvaná Dlážděná brána stála nad Úvozem
  • Písecká brána neboli Bruská brána dodnes stojí nedaleko Letohrádku královny Anny
  • Brána svaté Ludmily stála v dnešní Mickiewiczově ulici, nedaleko dnešní Bílkovy vily nad Chotkovu silnicí.
  • další brána stála proti mostu do Pražského hradu
  • brána vedle dnešního Arcibiskupského paláce vedla k potoku Brusnici

Újezdská brána ze strany újezda

Újezdská brána ze strany Újezda

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Hladová zeď a Újezdská brána. Za zdí stojí Újezdská kasárna, které dnes nahradil park.

Na výřezu vidíme přibližnou podobu původní gotické brány oddělující dnešní Smíchov a pražský Újezd

Na výřezu vidíme přibližnou podobu původní gotické brány oddělující dnešní Smíchov a pražský Újezd

Nová Újezdská brána

Nová Újezdská brána

Nová Újezdská brána ze smíchovské strany

Nová Újezdská brána ze smíchovské strany

Nová újezdská brána stála na Újezdě pod Petřínem na konci Hladové zdi

Nová újezdská brána stála na Újezdě pod Petřínem na konci Hladové zdi

Umístění Újezdské brány a most císaře Františka, který nahradil most Legií

Umístění Újezdské brány a most císaře Františka, který nahradil most Legií

Nová Újezdská brána

Nová Újezdská brána

Újezdská brána v roce 1606

Újezdská brána v roce 1606

Újezdská brána ze smíchovské stran postavena 1694

Újezdská brána ze smíchovské stran postavena 1694

První smíchovská brána rytina z roku 1865

První smíchovská brána rytina z roku 1865

Hradby Nového Města byly dlouhé 3430 metrů a zahrnuly plochu 3,6 km2.

Hradby vedly od Vyšehradu ke Karlovu a pak v místech, kde dnes proudí auta po severojižní magistrále nynějšími ulicemi Sokolská, Mezibranská a Wilsonova až k Vltavě u Těšnova.

  • Brána svatého Petra také zvaná Poříčská nebo Špitálská. Brána stále nedaleko pozdějšího nádraží Těšnov a sloužila ke spojení se Špitálskými poli tedy dnešním Karlínem.
  • Horská též Vídeňská brána stála na konci Senovážného náměstí nedaleko dnešní křižovatky U Bulhara.
  • Koňská brána též brána svatého Prokopa stála na horním konci Koňského trhu (Václavského náměstí).  Na jejím místě stojí dnes Národní Muzeum.
  • Žitná brána stála na konci Žitné ulice. Procházelo se jí do Vršovic a Nuslí.  Dnešní Mezibranská ulice se jmenuje podle Koňské a Žitné brány.
  • Slepá též Svinská a původně Brána svatého Jakuba byla na konci Ječné ulici v místech dnešního náměstí I.P. Pavlova.  V okolí brány se konaly trhy vepřů. Slepá se nazývala po barokní přestavbě, od níž byla neprůjezdná, určená jen pro pěší.
Koňský trh dnešní Václavské náměstí ještě před stržením Koňské brány a stavbou Národního Muzea

Koňský trh dnešní Václavské náměstí ještě před stržením Koňské brány a stavbou Národního Muzea

Žitná brána ze strany Nového Města pražského

Žitná brána ze strany Nového Města pražského

Žitná brána ze strany Vinohrad

Žitná brána ze strany Vinohrad

Písecká brána

Písecká brána

Údaje o branách čerpány z Wikipedie.

Tagy:  

Napsat komentář