VIDEO: Pohled do srdce hodinového stroje svatovítské katedrály

Celkem 280 točitých schodů vede hlavní věží svatovítské katedrály až k hodinovému stroji. Spolupracovník Miluju Prahu Jaroslav Mareš z Badatele.net po nich stoupá se sochařem Petrem Skálou, který je společně se svou ženou Melanií jediným orlojníkem u nás.

trickamilujuprahu_vyprodej

Pusťte si video, ať slyšíte to tikáni, klapání a vidíte ten úžasný stroj, který měří čas Praze už 430 let. Další videa z tajemných zákoutí Prahy a nejen té najdete na youtubovém kanále Badatele.net

Hodinový stroj ve věži chrámu svatého Víta je jedním z největších na světě. Základní rám hodinového stroje má rozměry 270 krát 90 krát 180 centimetrů. V Evropě je větší jen stroj v slavném  Big Benu v Londýně, který je ale podstatně mladší. Hodináře Hanse Bechlera z Magdeburku vybral v roce 1589 pravděpodobně sám císař Rudolf II. Hodinový stroj na katedrále byl první na světě, který uměl odbíjet čtvrthodiny. Minutová ručička má také svůj vlastní ciferník.

V roce 1688 zhotovil hodinář Petr Neumann krásný kontrolní ciferník namalovaný na pozadí tvořené znakem Leopolda I. císaře Svaté říše římské. - Foto: Jaroslav Mareš - Badatele.net

V roce 1688 zhotovil hodinář Petr Neumann krásný kontrolní ciferník namalovaný na pozadí tvořené znakem Leopolda I. císaře Svaté říše římské. – Foto: Jaroslav Mareš – Badatele.net

Unikátní byla už cesta hodin z Magdeburku do Prahy. Nejprve jely po Labi proti proudu až do Litoměřic. Zbytek cesty zvládl povoz. Stroj má za sebou necelých 400 let běhu. 40 let na přelomu 19. a 20. století totiž na věži vůbec nebyl. Když se katedrála dostavovala, čekal stroj ve skladu. Po dostavbě se také posunul výš, až na úroveň věžního ochozu.

bannereshop

Jediný orlojník v Česku Petr Skála - Foto: Repro z videa Jaroslava Mareše - Badatele. net

Jediný orlojník v Česku Petr Skála – Foto: Repro z videa Jaroslava Mareše – Badatele. net

I přes pokročilý věk jsou hodiny velmi přesné. Dnes hodiny hlídá synchronizační systém, který kyvadlo vždycky 2x denně zachytí, podrží na přesně daný okamžik. Hodiny se tak dvakrát denně srovnají na přesný čas a jdou vlastně pořád přesně. Stroj pohání lanové bubny se závažími. Na hodinách jsou i jména všech, kdo do mechanismu po staletí zasahovali.

Základní rám hodinového stroje má rozměry 270 krát 90 krát 180 centimetrů. - Foto: Jaroslav Mareš - Badatele.net

Základní rám hodinového stroje má rozměry 270 krát 90 krát 180 centimetrů. – Foto: Jaroslav Mareš – Badatele.net

„Další můj krok bude, že si vezmeme montérky a celý stroj otřeme hadrem s takovým zvláštním silikonovým prostředkem,“ vysvětluje orlojář Petr Skála. Při poslední opravě se také odstraňovala rez. To už při té příští nebude pravděpodobně vůbec třeba. „Tohle je taková vodoodpudivá kapalina na bázi silikonu to není ole,j takže to zaschne a odpuzuje vodu,“ dodává orlojář.

Stroj má za sebou necelých 400 let běhu. 40 let na přelomu 19. a 20. století totiž na věži vůbec nebyl. - Foto: Jaroslav Mareš - Badatele.net

Stroj má za sebou necelých 400 let běhu. 40 let na přelomu 19. a 20. století totiž na věži vůbec nebyl. – Foto: Jaroslav Mareš – Badatele.net

retro triko

Hodinový stroj má ale ještě jedno patro, které je běžným návštěvníkům věže skryté. Uzoučkou chodbou se dá dostat pod místnosti pod hodinovým strojem. Pod podlahou se skrývají závaží ale i několik ryze novodobých vychytávek. Kyvadla,  závaží , natahovací stroj, který se spouští každou hodinu. Hodiny na katedrále jsou velmi přesné. Paradoxně proto, že se neustále trochu předcházejí a dvakrát za den se odchylka srovná. Počítač hlídá, aby šly hodiny přesně. Dvakrát denně chytí  záchyt a těch pár sekund se hodiny pozdrží, aby se dorovnal čas.  Posouvat mechanické hodiny dopředu je totiž problém, narozdíl od jejich pozastavení. A aby mistr orlojník nemusel při každé kontrole vystoupat 280 točitých schodů, je tady ještě jeden vynález moderní doby. Orlojník má v místností hodinového stroje odposlech, na který může zatelefonovat, aby slyšel, zda hodinový stroj tiká.

K odbíjení hodin a čtvrtí slouží dodnes dva cimbály odlité roku 1552 Tomášem Jarošem, které jsou zavěšeny ve spodní a horní lucerně věže. Foto: Repro z videa Jaroslava Mareše - Badatele. net

K odbíjení hodin a čtvrtí slouží dodnes dva cimbály odlité roku 1552 Tomášem Jarošem, které jsou zavěšeny ve spodní a horní lucerně věže. Foto: Repro z videa Jaroslava Mareše – Badatele. net

Vznik a opravy hodinového stroje
Věžní hodinový stroj pochází z roku 1589. Tehdy byla dokončována oprava katedrály poškozené v roce 1541 velkým požárem Malé Strany a Hradu. Zhotovení hodiny na věži bylo svěřeno hodinářskému mistru Hansi Bechlerovi z Magdeburku. Hodináře si pravděpodobně vybral sám císař Rudolf II., který si Prahu zvolil jako sídelní město a budoval zde od roku 1583 císařskou rezidenci.

Už v době svého vzniku byl hodinový stroj zcela výjimečný svojí velikostí a tehdy zcela novou konstrukcí. Měl dva bicí stroje, protože odbíjel kromě celých hodin i čtvrtě. Kromě obvyklých ciferníků hodinových s jednou hodinovou ručkou byly na věži zřízeny i ciferníky čtvrťové s ručkou minutovou a s vyznačenými čtvrtěmi I-III. K odbíjení hodin a čtvrtí slouží dodnes dva cimbály odlité roku 1552 Tomášem Jarošem, které jsou zavěšeny ve spodní a horní lucerně věže.

Tento hodinový stroj určuje pražský čas už více než 400 let - Foto: Repro z videa Jaroslava Mareše - Badatele. net

Tento hodinový stroj určuje pražský čas už více než 400 let – Foto: Repro z videa Jaroslava Mareše – Badatele. net

Hodinový stroj byl v průběhu staletí několikrát zdokonalován. V roce 1688 dvorský hodinář Petr Neumann nahradil původní lihýř tedy objeveným dokonalejším regulátorem chodu hodin – kyvadlem. Tím se přesnost hodin podstatně zvýšila a denní chyba klesla z mnoha minut na sekundy. Petr Neumann zhotovil také krásný kontrolní ciferník namalovaný napozadí tvořené znakem Leopolda I. císaře Svaté říše římské.

Jen o několik metrů níže pod hodinovým strojem je největší zvon království Zikmund. Jeho majestátní zvonění teď na čas utichlo. Poslechněte si ho. 

Čtěte také: 

Když promluví Zikmund…největší zvon království

hodiny z videa 1

Foto: Repro z videa Jaroslava Mareš – Badatele.net

Další změny na hodinách provedl Martin Hruška. Přestavěl roku 1866 vratný krokový mechanismus na přesnější klidový krok Grahamův s kotvou dvouramennou. Jeho synovec Julius Otakar Hručka pak v roce 1895 v souvislosti s prováděním stavebních úprav ve věži hodinový stroj demontoval a uložil ve skladu Jednoty pro dostavbu chrámu svatého Víta.

Počítač, který řídí běh věžních hodin - Foto: Repro z videa Jaroslava Mareše - Badatele. net

Počítač, který řídí běh věžních hodin – Foto: Repro z videa Jaroslava Mareše – Badatele. net

Hodiny byly vráceny zpět na věž mělnickým hodinářem Janem Hejnalem až v roce 1930. Jan Hejnal osadil hodinový stroj do nejvyššího patra věže.

Hodinový stroj byl v roce 2014 restaurován. Závaží pohonu stroje jsou nyní zdvíhána každou hodinu automaticky elektromotory řízenými počítačem.

Napsat komentář