Tajemný Vyšehrad. Podívejte se, jaká tajemství skrývá jeho podzemí

Pražský Vyšehrad patří mezi naše nejznámější národní kulturní památky. Ve spojitosti s ním se každému vybaví především bazilika sv. Petra a Pavla a k ní přilehlý hřbitov. Areál Vyšehradu je však protkaný mnoha jinými významnými památkami. Jedná se například o rotundu sv. Martina, Leopoldovu bránu nebo kostel stětí sv. Jana Křtitele.

 - (Foto: Mohan Masilamani)

Bazilika svatého Petra a Pavla na Vyšehradě – Foto: Mohan Masilamani

Mezi méně známé památky pak patří vyšehradské kasematy, dlouhé podzemní chodby budované v pevnostních valech. Součástí těchto chodeb je také monumentální podzemní sál Gorlice, ve kterém je nyní umístěno šest originálních soch z Karlova mostu.

oblečte se

Vyšehradské kasematy jsou rozsáhlé podzemní chodby, které sloužily k nepozorovanému přesunu vojska. Nacházejí se po obou stranách Cihelné brány. - Foto: Národní kulturní památka Vyšehrad

Vyšehradské kasematy jsou rozsáhlé podzemní chodby, které sloužily k nepozorovanému přesunu vojska. Nacházejí se po obou stranách Cihelné brány. – Foto: Národní kulturní památka Vyšehrad

Ve vyšehradských kasematech se Gorlice nachází v 36. bastionu, má plochu zhruba 330 m2 a výšku 13 m. Původně tato místnost sloužila jako shromaždiště vojska, sklad potravin a munice. Plnila také úlohu případného protileteckého krytu a skladiště brambor a zeleniny.

Vyšehradská Gorlice, ve které je umístěno šest originálních soch z Karlova mostu - Foto: Národní kulturní památka Vyšehrad

Vyšehradská Gorlice, ve které je umístěno šest originálních soch z Karlova mostu – Foto: Národní kulturní památka Vyšehrad

Pro vstup do vyšehradského podzemí slouží Cihelná brána, kterou dal vystavět místodržící Karel Chotek v letech 1841 – 1842. Brána je vystvěna v empírovém stylu a dnes je její součástí stálá expozice Vyšehrad v dějinách pražského opevnění.

Pro vstup do vyšehradského podzemí slouží postranní vchody Cihelné brány - Foto: Národní kulturní památka Vyšehrad

Pro vstup do vyšehradského podzemí slouží postranní vchody Cihelné brány – Foto: Národní kulturní památka Vyšehrad

V 90. letech 20. století byl celý prostor Gorlice vyklizen, zrekonstruován a zpřístupněn veřejnosti. Sál je součástí prohlídky kasemat a slouží jako úschovna pro 6 originálních soch z Karlova mostu: sousoší sv. Bernard s Madonou od M. V. Jackla (1709), sousoší sv. Augustina a sv. Mikuláše Tolentinského od J. B. Kohla (1708), socha sv. Vojtěcha od F. M. Brokoffa (1709), Sv. Anna od M. V. Jackla (1707) a sousoší sv. Ludmily s malým Václavem od M. B. Brauna (1720-1724).

kalendarbannerchalabalaMezi sochami je nyní v Gorlici vystavena monumentální dřevěná hráň, která je památníkem k připomenutí výročí 600. let od upálení Mistra Jana Husa. Instalaci navrhl a realizoval Vít Šimek z ateliéru H3. Světlo na vrcholu hranice symbolizuje naději a víru, zrcadlo v její spodní části pak hloubku a nadčasovost Husových činů.

Vyšehradská Gorlice, ve které je umístěno šest originálních soch z Karlova mostu - Foto: Národní kulturní památka Vyšehrad

Vyšehradská Gorlice, ve které je umístěno šest originálních soch z Karlova mostu – Foto: Národní kulturní památka Vyšehrad

V jarních a letních měsících je Gorlice využívána především pro výstavní a divadelní projekty. Otevřená je denně – v dubnu až říjnu od 9:30 do 18:00, po zbytek roku pak do 17:00. Poslední prohlídka začíná 1 hodinu před zavírací dobou.

Napsat komentář