Pražským metrem projedou „brikety“

Letos tomu bude už 36 let, kdy pod Prahou začalo jezdit metro na trase A. Výročí zahájení provozu připadá na datum 12. srpna. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) při této příležitosti v neděli 10. srpna 2014 vypraví do provozu historické původní soupravy 81-71.

Soupravy řady 81-71, přezdívané díky charakteristickému designu čela pracovníky metra i Pražany „briketa“ nebo „černá huba“, byly vyvinuty speciálně pro sklonově náročnou trať A. Od roku 2009 se už v pravidelném provozu nevyskytují, Pražané je mohou vidět jen při zvláštních příležitostech.

Další jízdy historických vlaků metra naleznete zde.

Fanoušci metra i široká veřejnost se mohou letos v soupravách 81-71 těšit na hlášení staničního rozhlasu s uvedením aktuální cílové stanice a informací o datu zahájení na tomto úseku. Vozy metra budou řízeny strojvedoucími v dobových hnědých uniformách a souprava bude vybavena na čelech vlaku autentickými dobovými tabulemi s konečnou stanicí. Všem zájemcům pro cestu tímto zvláštním spojem postačí klasické jízdenky nebo časové kupony.

Historická souprava metra – Foto: www.dpp.cz

Historická souprava metra – Foto: www.dpp.cz

První jízda soupravy pro širokou veřejnost začne v 11.45 hodin ve stanici metra Dejvická (v době zahájení provozu se jmenovala Leninova) do stanice metra Náměstí Míru.

Trasa i termín úvodní jízdy jsou identické jako při zahájení provozu v roce 1978. Druhá jízda historické soupravy povede po trase Dejvická – Želivského, zprovozněné v prosinci 1980, třetí jízda bude v trase Dejvická – Strašnická (stanice otevřena v červenci 1987) a čtvrtá jízda projede trasu Dejvická – Skalka (stanice předána do užívání v červenci 1990). Pátá jízda se uskuteční v trase Dejvická – Depo Hostivař, od roku 2006 cílové stanice metra A. Ve všech případech jede historická souprava s cestujícími v obou směrech.

zdroj: DPP

zdroj: DPP

 

Základní informace o prvním úseku tratě A

Zahájení provozu: 12. srpna 1978

Stavební délka: 5,360 km

Provozní délka: 4,670 km

Počet stanic: 7

Průměrná mezistaniční vzdálenost: 779 m

29. 11. 1972 Předsednictvo vlády definitivně rozhodlo o zahájení stavby prvního úseku

20. 02. 1973 začala ražba prvního tunelu (mezi stanicemi Hradčanská a Leninova)

01. 07. 1978 zahájen zkušební provoz bez cestujících

12. 08. 1978 zahájen pravidelný provoz v úseku Leninova (Dejvická) – Náměstí Míru

Co je typické pro trať A:

Je to hlubinná trať, na které se Pražané poprvé setkali se zcela novým typem stanic – s raženými trojlodními stanicemi. Jedná se o stanice, které tvoří tři tunely vedle sebe, s vyraženými prostupy mezi nimi. V krajních vedou koleje a je hrana nástupiště, v prostředním tunelu je prostor pro průchod cestujících, v případě přestupních stanic je v této lodi i vstup na přestupní eskalátory. Jen jedna stanice na tomto úseku (dnešní Dejvická) je hloubená z povrchu.

Pozn. Na prvním úseku tratě C byly všechny stanice hloubené a celá trať je mělce založená.

Proč hluboké založení?

Hluboké založení vyvolal komplikovaný terénní profil hlavního města Prahy, protože například oblast Klárova je zhruba o 30 metrů níž, než oblast Chotkových sadů. Na druhém konci tratě jsou Vinohrady také výš než centrum Prahy. Kromě toho metro poprvé vedlo pod Vltavu, a proto musely vést tunely v dostatečné hloubce pod řekou v bezpečné hornině. Další podzemní překážku představovaly například i vinohradské železniční tunely za Národním muzeem, respektovat se musela v neposlední řadě i existující trať C.

Další primáty tratě:

Poprvé se Pražané setkali s přestupní stanicí – je to stanice Muzeum, ve které je přestup mezi linkami A a C. Stanice Náměstí Míru je nejhlubší nejen na tomto první úseku tratě A, ale dodnes je nejhlubší stanicí pražského metra. Její nástupiště je 52 m pod povrchem. Díky tomu je zde i nejdelší eskalátorový tunel (75 m) a nejdelší eskalátory (87,1 m), které překonávají výšku 43,55 m.

Zajímavosti:

Při stavbě metra byly učiněny četné archeologické nálezy. Jistě nejzajímavějším se stal objev středověkého mostu přes hradební příkop staroměstského opevnění, který dal už v dávných dobách celé lokalitě jméno (Můstek, Na Můstku). Tento unikátní nález zůstal na místě a byl zakomponován do vestibulu stanice Můstek. Na trať A byl napojen i starší podchod, který byl otevřen koncem roku 1968 uprostřed Václavského náměstí. Navázal na něj jeden ze dvou vestibulů stanice Můstek.
Významné urbanistické proměny zaznamenala oblast dnešní stanice Hradčanská, kde bylo zbořeno mnoho domů a lokalita tak dostala zcela novou podobu.

V roce 1978 jezdilo na nové lince, označené stejně jako stavební trať písmenem A, 9 vlaků v minimálním intervalu 180 s a v maximálním intervalu 360 s. Začínalo se s čtyřvozovými soupravami, posádku vlaků tvořili strojvedoucí a jeho pomocník. Teprve od 2. 7. 1979 byla zavedena tzv. jednomužná obsluha, tj. jen strojvedoucí. Od 17. 11. 1981 (to už linka A jezdila až do stanice Želivského) začaly být na linku A částečně vypravovány pětivozové soupravy (jezdily tedy různě dlouhé vlaky), teprve od 28. 2. 1982 jsou všechny soupravy na této lince pětivozové. Když začalo metro na lince A jezdit, byly v metru tehdy ještě turnikety (do roku 1985).