Strašidelná cesta k letohrádku Hvězda

Fotky poslala Iveta Trnobranská,  za což ji patří díky!

V sousedství Bílé Hory leží obora Hvězda o rozloze 86,5 ha, zpočátku zvaná Nová na rozdíl od Královské obory v Bubenči. Leží v nadmořské výšce 320 – 370 m. Založil ji na pozemku břevnovského kláštera v lese zvaném Malejov v r. 1534 Ferdinand I. Sloužila pro královské honitby, slavnosti i diplomatické návštěvy, proto byla ohraničena zdí s Břevnovskou a Libockou branou. Ferdinand Tyrolský, mladší syn Ferdinanda I. a místodržící v Čechách, započal r. 1555 s výstavbou letohrádku na půdorysu šesticípé hvězdy. Letohrádek věnoval dceři bohatého kupce Filipině Welserové, s kterou se dal tajně oddat.

Fotky nových stanic pražského metra. Už je poznat, jak budou vypadat
Na vánočním smrku ze Staromáku si pochutnají zvířata z pražské ZOO
Foto: Iveta Trnobranská

Foto: Iveta Trnobranská

Praha z ptačí perspektivy: škoda, že nemáme křídla…

Obora bohužel sloužila i vojenským účelům. 8. 11. 1620 se u její zdi v místě zvaném Světlička odehrála nechvalně proslulá bitva na Bílé Hoře a od té doby téměř pokaždé, když cizácká vojska vtrhla do Prahy, sloužila jako vojenské ležení a byla pleněna. V 18. st. zde byla zřízena bažantnice a letohrádek podle pokynu Josefa II. upraven jako sklad střelného prachu, což trvalo až do r. 1874.

Video: Myš na stanici metra Můstek! Schovala se do držáku na reklamy… :-)
Foto: Iveta Trnobranská

Foto: Iveta Trnobranská

TOP – Ohňostroj, rachejtle, pirát silnic, levitující paní a ztracené klíče

V 19. st. byla obora místem slavných červencových markétských poutí. Tradice pochází z r. 1262, kdy v době velkého sucha putovalo z Hradčan do Břevnovského kláštera procesí s ostatky sv. Markéty, které daroval chrámu sv. Víta Přemysl Otakar. Po procesí skutečně nastaly deště. A tak k uctění sv. Markéty se poutě každoročně opakovaly, stále více se vzdalovaly od břevnovského kláštera a dostávaly stále veselejší a hlučnější charakter až nakonec natrvalo přesídlily sem. Poslední se zde konala r. 1910.

Foto: Iveta Trnobranská

Foto: Iveta Trnobranská

Video: Když zabloudí autobus. 167 ve slepé ulici

Dnešní styl obory pochází většinou z r. 1797, kdy byla přeměněna v anglický sad se třemi alejemi. V r. 1937 bylo upraveno okolí letohrádku podle arch. Josefa Sokola. Od r. 1993 je obora postupně revitalizována podle návrhu arch. Pavla Šimka. V květnu 2001 skončila výsadba cca 7000 nových stromů místo starých a nevhodných druhů. V oboře převažují buky, duby, jedle, habry. Větší část obory je v rovině, jen malá část na západě je v prudkém svahu. Zde se sbíhají vodní prameny, které vyvěrají u letohrádku. Jeden nese jméno Světlička (Světluška). Dále je louka s mokřadem. Přes oboru vedou tři hlavní cesty sbíhající se u letohrádku. V ohradní zdi jsou čtyři brány: Libocká, Ruzyňská, Břevnovská (Pražská) a Bělohorská. Proti Libocké bráně stojí kamenná socha Jana Roháče z Dubé od Aloise Sopra z r. 1960 a při severní stěně socha Husitské bojovnice od Jana Jiříkovského z r. 1959.

Letohrádek a obora Hvězda byla zapsána do seznamu národních kulturních památek v r. 1962.

Obora je přístupna veřejnosti celoročně.

Zdroj: Pražská informační služba