Tajemný Malostranský hřbitov se dá zase do parády

Jedna z nejtajemnějších a tak trochu pozapomenutých památek Malostranský hřbitov se dočká opravy. Více jak 100 let nevyužívaný hřbitov se dočká investice za desítky milionů, která by měla toto významné pražské místo oživit. Fotografie pořídil Martin Šlapák.

Foto: Martin Šlapák

Foto: Martin Šlapák

Ředitel správy pražských hřbitovů Martin Červený ČTK řekl: „S ohledem ke svému významu je jednou z nejméně známých památek v Praze. Rádi bychom ji proto znovu přivedli k životu.“

Foto: Martin Šlapák

Foto: Martin Šlapák

Hřbitov je ohraničen velmi frekventovanými ulicemi Plzeňskou a Duškovou, kterými projíždějí deseti tisíce aut od plzeňské dálnice do centra.

Foto: Martin Šlapák

Foto: Martin Šlapák

Historicky cenné náhrobky chátrají. Přitom na hřbitově odpočívá řada významných osobností.

Foto: Martin Šlapák

Foto: Martin Šlapák

V první fázi, která bude stát 40 milionů se bude opravovat zeleň, která v tuto chvíli roste divoce a zasahuje přímo do hrobů a narušuje jejich statiku. Vznikne kamenná zeď s průhledy a nové schodiště. Návštěvníci budou moci využít toalety, nové pěšinky. Kvůli vandalům bude hřbitov zajištěn i osvětlením a kamerovým systém.

Foto: Martin Šlapák

Foto: Martin Šlapák

V další fázi se podle Červeného chystají restaurátorské a kamenické práce na obnovu sochařských děl na hřbitově.

 

Foto: Martin Šlapák

Foto: Martin Šlapák

Kdybyste se chtěli na hřbitov vypravit, nezapomeňte, že je uzavřen a vstup je pouze na požádání na hřbitovní správě, podrobné info zde.

Foto: Martin Šlapák

Foto: Martin Šlapák

Na Malostranském hřbitově odpočívá mnoho významných osobností

Arbeiter Jan Dobromil (1794 – 1870), lékárník, mecenáš pražské kultury

Böhm Josef Jiří (1807 – 1868), ředitel hvězdárny v Klementinu

Degenová Anna (1848 -1851), „svatá holčička“ , autorem náhrobku je Josef Max

Dienzenhofer Kilian Ignác (1690 – 1752), stavitel

Dienzenhofer Krištof (1655 – 1722), stavitel

Döbler Jiří (1788 – 1845), rytec a kreslíř miniatur

Dřevíkovský Eduard (1818 – 1878), malíř

Dusík Jan Ladislav (1761 – 1812), klavírní virtuos

Dušek František Xaver (1731 – 1799), skladatel, klavírní virtuos

Dušková Josefina (1753 – 1824), pěvkyně, Mozartova hostitelka na Bertramce

Erben Karel Jaromír (1811 – 1870), básník, archivář, 1907 přenesen na Olšany

Freyová Marie (zemřela 1870), herečka Stavovského divadla

Hellich Josef Vojtěch (1807 – 1880), malíř, autor nejznámějšího portrétu B. Němcové

Holina František (1806 – 1877), kaligraf, otec Nerudovy snoubenky Anny Holinové

Kohl Ludvík (1746 – 1821), dvorní malíř císařovny Marie Terezie

Kořínek František Branislav (1831 – 1874), profesor na malostranské reálce

Kosárek Adolf (1830 – 1859), malíř krajinář

Kranner Jan Ludvík (1764 – 1828), sochař

Lauterbach Josef, c. a k. podplukovník; autor vojenského náhrobku se dvěma štíty je sochař Ignác Platzer (III. generace)

Malínský Josef (1752 – 1827), sochař; sám si navrhl náhrobek

Mánes Antonín (1784 – 1843), malíř

Mánes Václav (1793 – 1858), malíř, bratr Antonína M.

Morstadt Vincenc (1802 – 1875), malíř Prahy a j. měst

Novotný Eduard (1833 – 1876), tvůrce českého těsnopisu

Palliardi Ignác Alois (1765 – 1806), stavitel

Pelcl František Martin (1734 – 1801), historik buditel

Pěšina rytíř z Čechorodu Michael Václav (1782 – 1859), buditel, kanovník u sv. Víta, autor figurálního náhrobku je Emanuel Max

Pfleger-Moravský Gustav (1833 – 1875), spisovatel

Pinkas Adolf Maria, JUDr. (1800 – 1865), advokát, poslanec, politik

Platzer Ignác František I. (1717 – 1787), sochař

Platzer Ignác II. (1757 – 1826), sochař

Platzer Robert (1831 – 1867), sochař

Ringhoffer František (1817 – 1873), továrník

Thun-Hohenstein Leopold, 1811 – 1888), politik, poslední kníže-biskup pasovský, autor největšího zdejšího centrálního náhrobku je Václav Prachner

Tomášek Václav Jan (1774 – 1850), skladatel a Goethův přítel, autor náhrobku se stylizovanou lyrou je Robert Platzer

Vitásek Jan Nepomuk Augustin (1770 – 1839), skladatel, ředitel svatovítského kůru, autor náhrobku je Josef Max