Metro slaví 40 let. Podívejte se na unikátní fotografie!

Tento týden slaví pražské metro 40 let a my jsme pro vás připravili sérii unikátních fotografií, které mapují zahájení provozu metra a jeho stavbu.

banner 1

Ve čtvrtek 9. května 1974 se na Kačerově sešla celá řada hostů i zástupců sdělovacích prostředků. V 9 hodin začalo slavnostní shromáždění a v 9 hodin a 19 minut přestřihl Gustáv Husák symbolickou pásku a zahájil tak provoz pražského metra.

Metro_Historie_25-05

Gustáv Husák a po jeho pravici generální ředitel Dopravních podniků hlavního města Prahy Ing. Mikuláš Lacek při slavnostním zahájení provozu metra 9. května 1974.

První návrh, aby se v Praze stavěla podzemní dráha, předložil už v červnu 1898 majitel železářského velkoobchodu Ladislav Rott (syn V. J. Rotta). Bylo to v době, kdy městskému dopravnímu podniku (tehdy se jmenoval Elektrické podniky královského hlavního města Prahy) ještě nebyl ani rok, a kromě něj tu existovaly tři další soukromé samostatné dopravní podniky provozující dopravu elektrickými tramvajemi a dominantní postavení měl soukromý podnik Belgičana Eduarda Otleta provozující největší tramvajovou síť, avšak s koňským pohonem.

Metro_Historie_01-01 l°c

Nejstarší návrh pražské podzemní dráhy – dopis velkoobchodníka Ladislava Rotta z 2. června 1898.

Další návrh se objevil v roce 1912, kdy městský inženýr Bohuslav Vondráček navrhl stavbu podzemní dráhy od Rudolfina na Václavské náměstí, tedy v důležitém směru, kudy ovšem nevedla přímo žádná tramvajová trať.

Patrně nejslavnější návrh předložili na konci roku 1926 inženýři Vladimír List a Bohumil Belada. Navrhovali síť čtyři tratí, z nichž především dvě vystihují i nejdůležitější směry současné sítě (Dejvice – Vinohrady a Karlín – Smíchov). Jejich studie byla již poměrně podrobná a věnovala se i technickým a provozním detailům. List s Beladou patrně byli první, kdo u nás použil oficiálně výraz „metro“, pocházející z francouzštiny.

Metro_Historie_04_01

Návrh sítě pražského metra od Ing. Vladimíra Lista a Ing. Bohumila Belady z roku 1926.

V roce 1939 vedení hlavního města Prahy schválilo po několikaleté přípravě k realizaci výstavbu podpovrchové tramvajové rychlodráhy s několika tunelovými úseky v centrální části Prahy.

Naplno se rozběhla projektová příprava a v roce 1941 byla předložena podrobná projektová dokumentace první tratě vedoucí z Dejvic na Pankrác a předběžné projekty tratí Smíchov – Libeň a Holešovice – Vinohrady, kdy výsledná síť vytvářela dnes už klasický trojúhelník tratí vymezený stanicemi Můstek, Florenc a Muzeum.

 

Dne 7. ledna 1966 byla v Opletalově ulici symbolickým výkopem oficiálně zahájena stavba prvního provozního úseku podpovrchové tramvaje. Zatím šlo sice jen o nezbytné přeložky inženýrských sítí, ale v březnu 1967 se naplno rozběhla i výstavba první stanice Hlavní nádraží. O pár týdnů později začaly i přípravné práce na stanici Muzeum a hloubeného tunelu mezi oběma těmito stanicemi.

Metro_Historie_20-04

Dne 7. ledna 1966 ve 14.00 hodin byla slavnostním výkopem v Opletalově ulici zahájena výstavba tratě C podpovrchové tramvaje. První záběr sbíječkou provedl šedesátiletý Josef Bartoš, pracovník n. p. Vodní stavby Sezimovo Ústí.

Během roku 1967 ještě probíhaly další odborné polemiky a spory na téma Podpovrchová tramvaj, nebo metro? Vše vyvrcholilo 9. srpna 1967, kdy vláda změnila své původní rozhodnutí a rozhodla, že v Praze bude vybudován systém metra bez etapy podpovrchové tramvaje. Tím přestala platit veškerá koncepce MHD a hlavně veškerá projektová dokumentace, přesto se stavba nesměla zastavit.

Velmi rychle se současně začala připravovat projektová dokumentace první tratě metra, která byla vlastně už částečně rozestavěná, a vymýšlela se nová koncepce MHD založená na systému metra. Výsledkem zkoumání mnoha variant byl návrh sítě čtyř tratí A až D, z nichž některé se v koncových úsecích měnily. V závěrečné etapě budování systému metra měla být v Praze zcela zrušena tramvajová doprava.

V letech 1967–1974 byl postaven první provozní úsek tratě C v úseku Florenc (Sokolovská) – Kačerov s 9 stanicemi a depem na Kačerově. Provoz byl zahájen 9. května 1974. Ten den v Praze také přestaly jezdit staré tramvaje, byla zrušena profese průvodčích a zavedeno mechanizované odbavování cestujících, při kterém se jízdenky kupovaly v předprodejích (například v trafikách) a zaveden byl nepřestupný tarif. Současně byla zrušením tratě v Budějovické ulici zahájena redukce tramvajové sítě.

Metro_Historie_23-02

Nadhled na staveniště stanice Sokolovská v místě křížení tunelu metra a Křižíkovy ulice. Stav přibližně na počátku roku 1973.

V době, kdy byl zahájen provoz na prvním úseku tratě C, už začaly první práce na stavbě prvního úseku tratě A, která se od tratě C zásadním způsobem lišila hlubokým založením a raženými stanicemi. První úsek tratě A byl uveden do provozu v srpnu 1978. Na konci roku 1980 už metro po otevření dalších dvou úseků dosáhlo délky sítě 20 km. V roce 1985 byl zahájen provoz také na prvním provozním úseku tratě B od Smíchovského nádraží na Florenc.

Brzy po té už bylo jasné, že se síť metra nebude budovat ani tak rychle, ani v původně navržené podobě s větvením tratí a opět se i v dlouhodobém výhledu počítalo s výstavbou mnohem levnějších tramvajových tratí a s uchováním stávající (či lépe zbývající sítě), protože mezitím byly zlikvidovány i některé tramvajové úseky v centru města.

Nyní má síť metra provozní délku cca 59 km a zahrnuje 57 stanic.

 

 

Napsat komentář